"Spojené státy upozornily spojence a arabské země, že se postaví proti jakékoli diplomatické snaze obnovit dialog s Irákem, protože se chtějí vyvarovat opakovaných krizí s OSN," řekl nejmenovaný účastník katarské schůzky ministrů.
USA a Británie posilují jednotky v Perském zálivu s úmyslem zahájit útok na Irák. Podle slov jednoho západního diplomata nepůjde v žádném případě o chirurgickou akci, ale o masivní ofenzívu.
"Nebude to žádný Afghánistán nebo Súdán, kde bylo do vzduchu vystřeleno několik raket," řekl představitel s poukazem na srpnové nálety na súdánskou továrnu a teroristickou základnu v Afghánistánu.
"Bude to velká operace s velkým dosahem, pokud Saddám Husajn nezvedne ruce po prvním útoku a nevzdá se," řekl výše uvedený představitel.
Britské ministerstvo zahraničí dnes vyzvalo všechny britské občany, aby okamžitě opustili Irák. "Týká se to i novinářů. Doporučujeme, aby ti, kteří tam jsou, byli okamžitě staženi," uvedlo ministerstvo. Svou výzvu zdůvodnilo velmi nebezpečnou situací v Iráku.
Britský premiér Tony Blair dnes znovu varoval iráckého vůdce Saddáma Husajna před vojenským útokem, pokud se nepodvolí rezolucím OSN.
Rozhlasová stanice BBC s odvoláním na diplomatické zdroje uvedla, že útok proti Iráku by mohl být zahájen už příští týden.
Stejnou výzvu dnes zveřejnilo také německé ministerstvo zahraničí, podle něhož by obyvatelé neměli cestovat do Iráku a ti, kteří v této zemi již jsou, by se měli vrátit, pokud jejich pobyt není nezbytně nutný.
Žádná arabská vláda se nyní nepodepíše pod rozkaz k útoku na Irák. Většina arabských zemí sice uznává, že Irák se musí podrobit rezolucím OSN, ale s vojenským zásahem nesouhlasí žádná. Sýrie, Egypt a šest států Perského zálivu dnes po dvoudenním jednání v Kataru zveřejnily prohlášení vyzývající Irák, aby ustoupil od konfrontace s OSN a plně se podřídil rezolucím Rady bezpečnosti. Jak oznámila agentura Reuters, podle prohlášení bude za případné následky krize zodpovědný pouze Irák.
"Irák musí dbát na rezoluce Rady bezpečnosti OSN a řídit se jimi, aby se vyvaroval vojenské konfrontace," uvádí se v dokumentu. "Pouze irácká vláda by byla zodpovědná za všechny následky vyplývající z jejího rozhodnutí bránit UNSCOM v provádění inspekcí."
Vojenskou operaci nepodporuje dokonce ani Kuvajt, který irácká armáda v roce 1990 obsadila. USA však již nevěří v diplomatické řešení konfliktu. Ministryně zahraničí Madeleine Albrightová řekla, že účelem útoku bude výhradně zamezit Iráku opatřit si další zbraně a ohrožovat sousedy.
Irácká ropná společnost SOMO dnes oznámila, že Irák bude muset zastavit vývoz ropy, budou-li odvoláni pracvníci OSN. Ropné terminály jsou zatím otevřeny a obchody zůstávají nedotčeny.
Pentagon posuzuje případné cíle útoku na Irák
Americké ministerstvo obrany se dnes začalo zabývat přípravou útoků na konkrétní cíle v Iráku. Uvedla to agentura AFP. Mezi možné cíle patří komplex Al-Tadží, kde bylo středisko výzkumu raket dlouhého doletu a jehož kapacita zařízení je stále velká. Dále například státní středisko pro výrobu a výzkum chemických zbraní Muthana a dřívější středisko jaderného výzkumu - komplex Rašídija. USA podporované Británií prohlásily, že k vojenskému zásahu nepotřebují požehnání Rady bezpečnosti OSN.
Evakuace občanů z Iráku, Izraele a Kuvajtu pokračuje
OSN dnes pokračovala v evakuaci svých pracovníků z Iráku. Své občany z Iráku, Izraele a Kuvajtu evakuovaly také Spojené státy, Británii a Austrálie. Do Jordánska dnes odcestovalo dalších 40 humanitárních pracovníků OSN. Rada bezpečnosti OSN ve středu v noci nepodpořila vojenský zásah a pouze vyzvala Irák, aby odvolal přerušení spolupráce s OSN. USA a Británie však tvrdí, že čas pro diplomatické jednání vypršel. Rada bezpečnosti OSN nepodpořila vojenský útok na Irák
Rada bezpečnosti OSN v noci na dnešek pouze vyzvala Irák, aby odvolal své rozhodnutí z 31. října přerušit veškerou spolupráci s OSN. Pokud jde o vojenský zásah zůstává Rada bezpečnosti nejednotná. Ruský velvyslanec při OSN Sergej Lavrov zdůraznil po zasedání RB, že použití síly by mělo nedozírné následky nejen pro region, ale pro celý Blízký východ.Washington však dává najevo, že diplomatické možnosti urovnání jsou takřka vyčerpány.
O vojenských variantách ve středu se svými spolupracovníky jednal znovu v Bílém domě prezident Bill Clinton.
Spojené státy podporované Británií soudí, že k vojenskému zásahu nové požehnání Rady nepotřebují. Čtou takový souhlas v dřívějších rezolucích.
Itálie je pro diplomatické řešení konfliktu. Italský ministr zahraničních věcí Lamberto Dini v komuniké, které v nici na dnešek zveřejnilo ministerstvo zahraničí v Římě, tlumočí stanovisko, že diplomatické úsilí pro řešení irácké krize ještě nebylo vyčerpáno, a proto je nutné se zatím vyhnout použití síly.
Vyslanec generálního tajemníka OSN Prakáš Šáh po středečním (11.11.) jednání s iráckým vicepremiérem Tárikem Azízem řekl, že Irák neustoupí v otázce zbrojních inspekcí OSN. I přesto, že OSN stáhla z Iráku na 400 pracovníků a dala tím najevo, že doba pro diplomatické řešení krize již vypršela. Spojené státy se rozhodly poslat do oblasti Perského zálivu dalších 129 bojových letounů a přibližně 3000 vojáků a povolily odjezd zaměstnanců velvyslanectví v Kuvajtu a Izraeli.
"Setkal jsem se v posledních třech čtyřech dnech s Azízem. Trval na tom, že se Irák musí nutně podřídit rezolucím Rady bezpečnosti OSN. Odpověď, kterou jsem dnes obdržel, je, že Irák nehodlá změnit své rozhodnutí, dokud Rada bezpečnosti neučiní jistá opatření týkající se protiiráckých sankcí," prohlásil ve středu vyslanec generálního tajemníka OSN Prakáš Šáh.
Generální tajemník OSN Kofi Annan dnes v marockém Marrakéši řekl, že je velmi pravděpodobné, že zkrátí svou cestu po zemích severní Afriky a že se v důsledku vystupňovaného napětí kolem Iráku vrátí do New Yorku. Oznámila to agentura AFP.
Irácký prezident Saddám Husajn ve středu 11.11. předsedal zasedání vládního kabinetu, jenž jednal o možném americkém vojenském útoku a o "předběžných opatřeních", která by jednotlivá ministerstva měla přijmout. Oznámila to irácká tisková agentura INA. Žádné podrobnosti jednání nebyly zveřejněny.
Předseda Zvláštní komise OSN pro dohled nad plněním podmínek příměří s Irákem (UNSCOM) Richard Butler se rozhodl v úterý večer okamžitě přesunout svůj personál z Iráku do Bahrajnu hlavně kvůli bezpečnosti inspektorů. Prohlásil to dnes na tiskové konferenci v sídle OSN v New Yorku.
V Bahrajnu budou inspektoři připraveni kdykoli se vrátit zpátky, jakmile to situace dovolí. Butler se prý musel rozhodnout okamžitě. Učinil tak nejen na doporučení vlády USA, ale také proto, že se dále vyhrotily podmínky, v nichž inspektoři v posledních měsících pracovali. Butler se konkrétně zmínil o obvinění iráckých úřadů, že jeden z inspektorů se podílel na špionáži proti Iráku. Butler to popřel, ale toto obvinění přispělo k jeho rozhodnutí.
Od středečního rána se podle instrukcí OSN v New Yorku stáhlo z Bagdádu nejméně 90 pracovníků zvláštní komise OSN. Do Jordánska byla stažena většina z 220 pracovníků humanitárního programu OSN a v Bagdádu zůstali pouze vedoucí pracovníci mise.
Pracovníci zvláštní komise OSN pro dohled nad plněním podmínek příměří s Irákem (UNSCOM) byli ve středu ráno odvezeni i se zavazadly v konvoji 11 vozidel, podle všeho na letiště.
Mezi těmi, kdo ve středu opustili Bagdád, jsou i členové Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
Mluvčí OSN pro humanitární záležitosti Eric Falt zdůraznil, že zaměstnanci OSN byli odvoláni především z bezpečnostních důvodů.
USA dále povolily odjezd všech zaměstnanců velvyslanectví v Kuvajtu a jejich rodin s vyjímkou nejvyšších diplomatů. "Ve světle této informace by měli američtí občané zvážit odjezd ze země," uvádí se v konzulárním prohlášení amerického velvyslanectví v Kuvajtu.
Byl také povolen odjezd všech zaměstnanců velvyslanectví v Izraeli a jejich rodin s výjimkou nejvyšších diplomatů. Oznámila to agentura Reuters. Američtí občané pobývající v Izraeli by podle vyjádření konzulátu v Tel Avivu měli "zvážit odjezd" z Izraele a okupovaných území.
UNSCOM zahájila stahování personálu již v sobotu, ale její pracovníci uváděli že jde o administrativní opatření, jehož cílem je zredukovat počet pracovníků v Iráku o pětinu.
Oznámení přichází v době, kdy USA zvažují vojenský útok na Irák jako odvetu za přerušení spolupráce mezi ním a UNSCOM z 31. října.
Irák trvá na tom, že obnoví spolupráci s inspektory pouze tehdy, zahájí-li OSN revizi sankcí z roku 1990.
Na vážnosti současné situace dnes upozornila Saudská Arábie a Jordánsko. Jordánský premiér Faíz Taravná po skončení 24hodinové návštěvy Rijádu řekl, že obě země se shodují v tom, že Irák musí obnovit spolupráci se zbrojními inspektory OSN a že jak Ammán, tak Rijád podporují diplomatické řešení krize.
Irák chce krizi řešit politicky
Irácký ministr zahraničí Muhammad Saíd Kázim Sahháf v noci na úterý 10. listopadu uvedl, že krizi kolem zbrojních inspektorů OSN je třeba řešit politickou cestou. Řešení je podle něj možné, pokud OSN vyhoví požadavku Bagdádu a přistoupí k revizi sankcí uvalených na Irák za invazi v Kuvajtu v roce 1990.
Vojenský útok by podle Sahháfa vedl k destabilizaci celé oblasti.
Irácký generál vyzývá lid k mobilizaci
Vysoce postavený člen bagdádského vedení vyzval v neděli Iráčany, aby čelili komplotu nepřátel všeobecnou mobilizací. Výzvu pronesl člen Rady revolučního velení generál Alí Hasan Madžíd na veřejném shromáždění v Musanně u hranic se Saudskou Arábií. Z Iráku v pondělí odcestovalo pět inspektorů a dalších deset je bude následovat ve středu.
"Generál Madžíd vyzval k všeobecné mobilizaci... s cílem posílit odhodlání lidu vzdorovat výzvám, před nimiž Irák stojí," hlásila televize. Náš velký lid je schopen zůstat při svém rozhodnutí a čelit komplotu nepřátel," citovala jeho slova.
Bagdád koncem minulého měsíce prohlásil, že začátkem příštího roku povolá milión dobrovolníků, kteří se budou cvičit v zacházení se zbraněmi.
Irácký vicepremiér Tárik Azíz v neděli zopakoval, že jeho země neobnoví spolupráci ze Zvláštní komisí OSN pro dohled nad plněním podmínek příměří s Irákem, dokud Rada bezpečnosti nezruší ropné embargo.
Podle iráckého tisku se Irák nebojí amerického útoku a nepodřídí se americkým výhrůžkám. "Splní-li americká vláda vojenské výhrůžky, Irák nemá co ztratit; poraženým bude Amerika," upozornil list vládní strany Baas As-Saura. Bagdád musí podle listu přehodnotit dosavadní vztahy s OSN a se zbrojními inspektory. "Po (americké) aroganci, útlaku a tyranii nemá Irák jinou možnost než přehodnotit všechny vztahy se Zvláštní komisí OSN (pro dohled nad plněním podmínek příměří s Irákem) a s Radou bezpečnosti," uvedl As-Saura. Deník Al-Džumhúríja se domnívá, že pohrůžka vojenského útoku nezmění nic na rozhodnutí z 31.října, kterým Irák zastavil spolupráci se zbrojními inspektory OSN, dokud Rada bezpečnosti nezreviduje sankce uvalené na Irák za invazi do Kuvajtu v roce 1990. "Výhrůžky Iráčany neoslabí, ale shromáždí je kolem vůdce Saddáma Husajna," dodal autor článku.
As-Saura dnes také napsal, že pokud se Rada bezpečnosti nezačne zabývat zrušením sankcí, odmítne Bagdád rezoluce OSN o odzbrojení a zničení zbraní hromadného ničení přijaté po ukončení války v Perském zálivu.
Z Iráku dnes odcestovalo pět inspektorů a dalších deset je bude následovat ve středu. V sobotu z Iráku odletělo do Bahrajnu 15 zaměstnanců OSN. Redukce personálu je označována za čistě administrativní akci, jejímž cílem je zredukovat pracovníky OSN v Iráku o pětinu. I potom tam bude působit asi 100 členů OSN.
Americký prezident Bill Clinton ještě nerozhodl o tom, zda nasadit proti Iráku vojenskou sílu. Po víkendové poradě se spolupracovníky specializovanými na zahraniční bezpečnost ponechal týmu poradců ještě nějaký čas na zvážení celé situace. Mezitím již 15 inspektorů OSN, odborníků na raketové zbraně, opustilo Bagdád v rámci stahování inspekčního týmu.
Clinton: Přerušení spolupráce Iráku s OSN je naprosto nepřijatelné
Americký prezident Bill Clinton ve čtvrtečním poselství (5. listopadu) OSN přivítal přijetí rezoluce o Iráku a uvedl, že poslední přerušení spolupráce Bagdádu se zbrojními inspektory je naprosto nepřijatelné. Jednomyslně přijaté rezoluce, kterou Rada bezpečnosti ve čtvrtek vyzvala k obnovení spolupráce s inspektory OSN, nenechává podle Clintona nikoho na pochybách, že Saddám Husajn musí okamžitě obnovit spolupráci s OSN a to bez jakýchkoli podmínek.
Cohen jednal o irácké krizi
Americký ministr obrany William Cohen v rámci své konzultační cesty o irácké krizi navštívil Omán, Spojené arabské emiráty a Egypta, kde jednal s prezidentem Husním Mubarakem. V pátek 6.11. se americký ministr zastavil v Turecku.
Americký ministr obrany navštívil již Saudskou Arábii, Kuvajt a Katar.
Irák uspořádal pohřeb "obětí" sankcí OSN
Stovky lidí v úterý 3. listopadu pochodovaly ulicemi Bagdádu s rakvemi 50 dětí, které podle irácké vlády zemřely v důsledku sankcí OSN uvalených na Irák v srpnu 1990 po jeho invazi do Kuvajtu. Shromáždění Iráčané podpořili sobotní rozhodnutí své vlády zastavit spolupráci se zbrojními inspektory OSN.
"Tohle je Amerika a její zločiny. Je to genocida páchaná Spojenými státy proti iráckému lidu," křičeli obyvatelé Bagdádu, když kolem nich procházelo procesí s padesáti rakvemi s fotografiemi a obrázky mrtvých dětí.
Irák zastavil spolupráci s OSN
Irák v sobotu 31. října oznámil, že zastavuje veškerou spolupráci s inspektory OSN až do doby, dokud Spojené národy nezmění stanovisko na uvolnění mezinárodních sankcí. Americký prezident Bill Clinton prohlásil, že Irák přerušením spolupráce se skupinou inspektorů Organizace spojených národů porušil nejen své závazky vůči OSN, ale také rezoluci Rady bezpečnosti. Ta v noci na neděli rozhodnutí Iráku jednomyslně odsoudila. "Bagdád hrubě porušil mezinárodní rezoluce," uvádí se v prohášení rady. Patnáct členů rady jednohlasně vyzvalo irácké vedení, aby své rozhodnutí okamžitě a bezpodmínečně odvolalo.
Americký ministr obrany William Cohen zrušil v neděli plánovanou cestu do Asie a vrátil se zpět do Washingtonu. "Saddám Husajn opět pokračuje ve své staré taktice a porušuje jeden slib za druhým," řekl Cohen. Americký ministr obrany dále prohlásil, že pokud Irák bude nadále ignorovat varování a sankce OSN, může bý vystaven vojenskému útoku.
Washington podle Cohena dává přednost tomu, aby akce proti Iráku byla podniknuta v koordinaci s OSN. Nevyloučil ale možnost, že USA budou jednat samy a podniknou jednostranný útok. K dodržování rezolucí OSN dnes Irák vyzvaly také Německo a Velká Británie. Britský premiér Tony Blair rovněž prohlásil, že Londýn je ochoten podpořit i použití síly, aby byl Irák k dodržování rezolucí donucen.
Zbrojní inspektoři OSN mezitím přerušili veškerou činnost v Iráku. "Výkonný předseda Richard Butler nám oznámil, abychom již nevykonávali inspekce," řekla agentuře Reuters zvláštní asistentka ředitele bagdádského monitorovacího a ověřovacího střddiska Caroline Crossová.
Zatím poslední spor mezi Irákem a OSN vypukl letos 5. srpna, když Bagdád přerušil spolupráci s týmem inspektorů a povilil pouze minitorování míst, která už byla podrobena inspekci.
Na Irák byly uvaleny hospodářské sańkce po jeho invazi do Kuvajtu v roce 1990. Aby mohly být zrušeny, musí se mezinárodní pozorovatelé přesvědčit, že Irák zlikvidoval všechny zbraně hromadného ničení.
 Saddám Husajn tak, jak se nechává fotit. |
