Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA se nechtějí vzdát všech min

  13:42aktualizováno  13:42
USA mění postoj k protipěchotním minám. Zatímco exprezident Clinton prosazoval jejich úplný zákaz, nástupce Bush nechce být tak striktní. Armádě sice některé typy zakáže, ale zároveň povolí využití "chytrých" min. Pro civilisty znamenají jen malou hrozbu, míní Bílý dům.

Podle zdrojů listu The Washington Post z Bílého domu se Pentagon bude muset bez starších, takzvaných němých typů min obejít od roku 2010.

Zároveň se však George Bush rozhodl nijak neomezit používání důmyslných min s časovacím zařízením, které se samy po určité době deaktivují.

Jde o výraznou změnu od předchozích záměrů předchozího prezidenta Billa Clintona, který usiloval o zákaz všech nášlapných min.

Podle Clintona se měla americká armáda vzdát protipěchotních min do roku 2006. Pentagon se měl zároveň pokusit vyvinout adekvátní náhrady.

Bush přesto na svého předchůdce navazuje. Jeho zákaz "němých" min se totiž týká nejen náloží proti vojákům, ale také proti armádním vozidlům, s čímž Clintonův plán nepočítal.

"Nová politika se snaží najít rovnováhu mezi touhou Pentagonu vlastnit efektivní zbraně a humanitárními snahami snížit počet obětí nevybuchlých min," řekl The Washington Post zdroj z ministerstva zahraničí.

MINY V ČESKU

Česká armáda demontovala poslední z původně více než 300 tisíc protipěchotních min ležících v armádních skladech v roce 2001.

Svět v minovém obklíčení
Na planetě čeká na své oběti zhruba 120 milionů nášlapných min, jež za nejrůznějších okolností nastražili vojáci, polovojenské nebo partyzánské skupiny. Každoročně si ve světě vyžádají na 26 tisíc životů, z toho osmi tisíc dětí.

Díky různým iniciativám se daří snižovat počet výrobců min. Další a další státy se přidávají k ottawské úmluvě o zákazu používání protipěchotních min z roku 1997.

Dohodu ratifikovalo už přes 120 zemí včetně České republiky, další ji podepsaly. Signatářské státy se zavázaly, že zastaví výrobu a vývoz nášlapných min a zničí vlastní zásoby těchto chladných zabijáků.

Bush dá peníze na likvidaci
USA naposledy použily nášlapné miny při první válce v Zálivu v roce 1991. Dosud tvrdily, že k ottawské úmluvě přistoupí v roce 2006, což však vzhledem k načrtnutým plánům Bílého domu nemusí být pravda.

Podle The Washington Post se USA chtějí na odstraňování min po celém světě dál podílet. Prezident Bush navrhuje dát na tuto činnost pro fiskální rok 2005 o polovinu víc než dosud - celkem 70 milionů dolarů.

Peníze by měl dostat program amerického ministerstva zahraničí, který pomáhá s likvidací protipěchotních min ve více než 40 zemích světa pomocí finančních příspěvků aktivistům i obětem explozí.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Islám, náboženství míru. Charlie Hebdo provokuje obálkou s oběťmi útoků

Francouzský satirický časopis Charlie Hebdo si svým středečním vydáním proti sobě opět poštval nejen muslimy. Karikaturou na obálce připomněl nedávný útok...  celý článek

IS ve videu oslavuje barcelonský teror, Španělsku hrozí dalšími útoky.
IS ve videu oslavuje barcelonský teror, Španělsku hrozí dalšími útoky

Organizace Islámský stát zveřejnila video, na němž hrozí Španělsku dalšími teroristickými útoky. Informují o tom ve čtvrtek španělská média. Dva islamisté...  celý článek

Monument republiky na istanbulském náměstí Taksim. V čele sousoší stojí...
V Turecku přibývá útoků na sochy Atatürka. Nařídil mi to Bůh, řekl vandal

V Turecku přibývá útoků na sochy zakladatele moderní republiky Mustafa Kemala Atatürka. Na konci července se muž se srpem v ruce snažil zničit sochu ve městě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.