Ruský prezident Vladimir Putin na návštěve Brazílie (17. července 2014)

Ruský prezident Vladimir Putin na návštěve Brazílie (17. července 2014) | foto: AP

Západ přitvrdil sankce vůči Rusku, na seznamu je i výrobce kalašnikovů

  • 1666
Spojené státy a EU zavedly zatím nejtvrdší protiruské hospodářské sankce kvůli krizi na Ukrajině. Zasahují mimo jiné ropný monopol Rosněfť a řadu velkých bank a zbrojovek. Moskva zareagovala ostrými slovy, Kyjev sankce přivítal.

Na sankčním seznamu USA se objevuje řada klíčových ruských firem, například ropný monopol Rosněfť, banky Gazprombank a Vněšekonombank a finanční a investiční společnost Novatek. Jakékoli obchodní kontakty s těmito firmami americká vláda zakazuje.

Krize na Ukrajině

Mezi lidmi postiženými sankcemi se objevují jména vůdců samozvané Doněcké lidové republiky, ale také jméno místopředsedy dolní komory ruského parlamentu Sergeje Něverova. V sankčním seznamu se ocitl ruský ministr pro záležitosti Krymu Oleg Saveljev, generál tajné služby FSB Sergej Beseda a poradce prezidenta Vladimira Putina Igor Ščogolev.

Rozhodnutí amerického ministerstva financí blokuje jakékoli kontakty amerických občanů a firem s řadou ruských zbrojovek, včetně firmy Kalašnikov, známého výrobce automatických pušek AK-47. Na indexu je rovněž obří uralská zbrojovka Uralvagonzavod a výrobce vojenské raketové a radiolokační techniky Almaz-Antej.

Sankce zpřísnila i EU

K podobnému kroku přistoupila i Evropská unie. Podle závěrů večerního summitu v Bruselu budou nově sankce postihovat také ruské i další subjekty, které finančně či materiálně podporují kroky podkopávající nebo ohrožující ukrajinskou suverenitu, celistvost a nezávislost. První seznam chtějí mít lídři osmadvacítky hotový do konce měsíce.

Summit EU také vyzval Evropskou komisi, aby případ od případu vyhodnotila, které programy dvoustranné či regionální spolupráce s Ruskem pozastavit.

Evropskou investiční banku (EIB) účastníci vrcholné schůzky vyzvali, aby pozastavila podpis nových finančních operací v Rusku, členské země unie budou koordinovat své postoje v řídících orgánech Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) tak, aby také tato instituce zmrazila financování nových operací v Ruské federaci.

Premiéři a prezidenti zemí EU v závěrech své schůzky napsali, že nebyly odpovídajícím způsobem splněny body, které unijní summit žádal 27. června. Následkem je tedy dnešní rozšíření záběru sankcí. EU dosud sankcemi reagovala především na ruskou anexi Krymu, kvůli destabilizaci situace na východě Ukrajiny zatím cílila jen na fyzické osoby. Zmrazený majetek a zakázané cesty do unie má nyní 72 osob, postiženy byly v souvislosti s Krymem také dvě firmy.

Putin varuje před slepou uličkou

Ukrajinský prezident Petro Porošenko nové sankce EU proti Rusku přivítal. "Evropa předvedla solidaritu s Ukrajinou," zdůraznil Porošenko podle agentury Interfax-Ukrajina a dodal, že jde i o výsledek neustálého dialogu mezi Kyjevem a Bruselem.

Ruský prezident Vladimir Putin pak při návštěvě Brazílie řekl novinářům, že nové sankce přivedou rusko-americké vztahy do slepé uličky a poškodí je. Podobná opatření mají podle šéfa Kremlu efekt bumerangu a odporují dlouhodobým zájmům Spojených států. Washington sankcemi poškodí činnost svých vlastních energetických firem, prohlásil Putin.

Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo poněkud ostřeji. Americké sankce označilo za "primitivní pokus pomstít se za to, že situace na Ukrajině se nevyvíjí podle amerických představ". Ruské ministerstvo vyjádřilo také rozčarování nad tím, že Evropská unie údajně "podlehla americkému vydírání" a navzdory vlastním zájmům se rozhodla rozšířit své sankce proti Moskvě, které však poškodí i členské státy EU.

"Sankce USA proti předním podnikům obranného průmyslu jsou nezákonné a svědčí jen o neférové konkurenci na trhu," prohlásil podle agentury RIA Novosti vicepremiér Dmitrij Rogozin, který má ve vládě na starosti právě zbrojovky. "Tak či onak, Američanům se už nepodaří zastavit program přezbrojení ruské armády a námořnictva," ujistil. To se prý týká i vývozu ruských zbraní.

Ještě dříve náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov pohrozil Washingtonu "bolestnou a ostrou" odpovědí. "Ve Washingtonu převládá logika vnucování své politické vůle jiným státům. Tato logika je chybná a odsouzená k neúspěchu," řekl Rjabkov agentuře Interfax.

Ruský prezident Vladimir Putin ještě ve středu řekl, že sankce přivedou rusko-americké vztahy do slepé uličky a poškodí je. Podobná opatření mají podle šéfa Kremlu efekt bumerangu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video