Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA rozhodnou o raketové základně na podzim

  17:31aktualizováno  7. září 6:31
O umístění protiraketové základny v Evropě by měly Spojené státy rozhodnout na podzim. O výhodách umístění americké raketové základny v Česku diskutovali experti v Praze. Mezi hosty konference nechyběl nový ministr zahraničí Alexandr Vondra nebo americký velvyslanec William Cabaniss.
Americká raketová základna

Americká raketová základna | foto: Profimedia.cz

Cílem konference byla debata o tom, proč by se Česká republika měla zapojit do systému protiraketové obrany. "Může sehrát důležitou roli nejen v obraně měst, ale i při zadržení hrozícího konfliktu," uvedl český ministr zahraničí Alexandr Vondra.

Ten připomněl, že možné zapojení České republiky do raketové deštníku USA není ničím novým a jednaly o něm i předchozí vlády od roku 2002.

Pentagon chce v Evropě vybudovat základnu, která by měla zneškodnit případné nepřátelské rakety vypálené z Íránu a z dalších rizikových zemí. "Především íránský raketový program je hrozbou, kterou bychom neměli podceňovat," konstatoval Vondra.

Americký velvyslanec William Cabaniss potvrdil, že Spojené státy by chtěly mít základnu na evropském kontinentě plně funkční do roku 2011.

"Česká republika byla jednou z několika zemí, které projevily zájem na umístění raketové základny," potvrdil Cabaniss s tím, že o zapojení Česka do amerického obranného systému jednali představitelé obou zemí v roce 2002. Detailnější technické informace pak uvolnila americká strana v roce 2004.

Areál základny by měl zabírat maximálně 350 hektarů. Systém by měl zahrnovat dvě části: raketovou s desítkou střel a radarovou. Podle Cabanisse není vyloučeno, že jedna z částí může být umístěna v Česku a druhá v Polsku. Další části protiraketového deštníku jsou na Aljašce. Do projektu amerického protiraketového deštníku jsou už zapojeny některé jiné státy ve světě. Radary jsou například v Británii, Japonsku a Grónsku.

"Česká účast v projektu by byla příležitostí pro vůdčí roli Česka v evropské obraně a bezpečnosti. Já si upřímně myslím, že by to bylo dobré pro nás pro všechny," dodal americký velvyslanec.

Raketová základna by měla patřit do takzvaného ochranného protiraketového deštníku USA. Rakety umístěné na základně by měly za cíl zničit balistické střely vysoko ve vzduchu před jejich dopadem na zem. Podobný systém připravuje i NATO, je však teprve ve fázi příprav.

"Odmítání amerického systému je nesmyslné, protože jde vlastně i o odmítání budoucího podobného projektu NATO. Aliance už zahájila úvahy o jeho vybudování," řekl český velvyslanec při NATO Štefan Fülle s tím, že pro alianci je podobný systém jedním z důležitých prvků aktivní ochrany obyvatelstva členských zemí.

O stavbě zařízení Američané zatím nerozhodli. Armáda už umožnila americkému týmu specialistů prozkoumat tři vytipované lokality, kde by základna mohla stát.

Podle neoficiálních informací Američanům údajně nejvíce vyhovoval vojenský výcvikový prostor Libavá na Olomoucku, v obranném komplexu s desítkou raket by sloužilo několik stovek amerických vojáků a základna by zaměstnala také stovky či tisíce místních obyvatel.

Autor: natoaktual.cz






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Letoun včasné výstrahy E-7T Wedgetail tureckého letectva
Turecko vyšle na Dny NATO v Ostravě unikátní letoun včasné výstrahy

Turecké letectvo se po třech letech vrátí na Dny NATO v Ostravě. A hned s unikátní premiérou. V září poprvé v České republice představí svůj letoun včasné...  celý článek

Odtajněné dokumenty NATO. Jaderné síly středního a krátkého dosahu od roku 1987
Odtajněné dokumenty NATO ukazují studenou válku v číslech

Nedávno odtajněné dokumenty Severoatlantické aliance názorně ukazují v číslech, dobových grafech, mapách a grafikách, jak se v dobách studené války vyvíjelo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.