Kurátor výstavy Luboš Velek expozici chápe jako jakousi retrospektivu, hold první republice a osobnostem, které stály u jejího zrodu.
Pořadatelé se přitom nevymezují proti Rakousko-Uhersku. Poukazují na to, že monarchie během 19. století umožnila vznik sebevědomého národa s vlastní elitou, vyspělým hospodářstvím a kulturou.
Senát plný listin: Mým národům, Pittsburgh, mobilizace 1938 i Mnichov
Návštěvníci uvidí také například manifest Mým národům, kterým císař František Josef I. vyhlásil válku, masarykovskou bílou čapku s trikolorou nebo uniformy československých legionářů z první světové války. Z Kolovratského paláce pořadatelé přinesli kopii mnichovské smlouvy.
Křištálová lupa Souběžně s výstavou o budování státu začala v prostorách historických chodeb Valdštejnského paláce expozice věnovaná výročím přelomových osmičkových roků v československých dějinách. Nese název Léta naděje a zmaru. Tam lidé uvidí třeba mobilizační vyhlášku z 23. září 1938 a či podobizny tehdejších aktérů.
Obě výstavy jsou součástí společného projektu Senátu, Národního muzea a Vojenského historického ústavu. Mají být přístupné až do 23. listopadu, expozice o osmičkových letech ale jen o víkendech.
. PITTSBURSKÁ DOHODAPittsburskou dohodu podepsali 30. května 1918 v Pittsburghu zástupci českých a slovenských krajanských organizací a pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Schválili v ní spojení obou národů v jednom státě. Dokument pomohl Masarykovi dokazovat, že i Slováci jsou proti setrvání v rakousko-uherském císařství a přejí si vznik společného státu s Čechy. O listinu, která byla v létě na "turné" po Slovensku, se stará John Heinz History Center v Pittsburghu. |
