Americká hlídka v Iráku. Bude takto chodit i v Íránu?

Americká hlídka v Iráku. Bude takto chodit i v Íránu? | foto: Reuters

USA prý mají plán útoku proti Íránu

  • 419
Spojené státy mají už dávno připravený plán útoku na Írán, tvrdí americký deník The Washington Post. Již před útokem na Irák v březnu 2003 prý vznikl plán TIRANNT (prý zkratka pro "íránské divadlo před koncem") pro rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu.

Plán počítá s raketovými útoky, pozemní invazí, námořní blokádou a se spoluúčastí Velké Británie, citoval The Washington Post vojenského odborníka Williama Arkina.

Projekt byl předmětem vojenského cvičení obou zemí v Kaspickém moři začátkem roku 2003. Od té doby je plán aktualizován na základě zpravodajských informací, které se zaměřují na upřesnění raketového a dalšího íránského arzenálu, sílu íránské protiletadlové a pobřežní obrany a kontrolu ropy v oblasti, uvedl Arkin v článku, kterým tak popírá nedávné prohlášení Bílého domu, že válku proti Íránu "zatím" nepřipravuje.

New York Times: Útok by USA poškodil
Podobný útok by však zájmy USA poškodil, a to víc než invaze a válka v Iráku, usoudili dva bývalí odborníci americké Rady národní bezpečnosti Richard Clarke a Steven Simon, kteří se za vlády Billa Clintona a George Bushe podíleli na koordinací boje proti terorismu a svůj názor nyní vyjádřili v listu The New York Times.

Útok na Írán by nevedl k ničemu jinému, než "k procesu eskalace", varují Clarke a Simon. Írán by mohl využít svou teroristickou síť k útokům na americké cíle po celém světě i na území USA, jak ostatně jeho představitelé již otevřeně hrozí. Podle mínění odborníků by Írán navíc ničil ropná zařízení a tankery, což by vymrštilo ceny ropy nad 80 dolarů za barel.

"Írán má k dispozici síly dalece převyšující (teroristickou síť) Al-Káidu," tvrdí odborníci. "Libanonská teroristická organizace Hizballáh má mezinárodní dosah a v minulosti byla nástrojem Íránu," dodávají.

Sunday Times: Írán má 40 tisíc sebevrahů
Britský nedělník Sunday Times s odvoláním na íránské zdroje napsal, že Írán již vycvičil kolem 40 tisíc sebevrahů a vytipoval nejméně 29 izraelských, britských a amerických cílů, proti kterým by jeho "boží bojovníci" měli v případě napadení především zaútočit. Příslušníci sebevražedných komand uspořádali v březnu pochod centrem Teheránu, poznamenal představitel "strážců íránské revoluce" Hasan Abasí. 

Spojené státy v posledních týdnech hledají prostředky, jak přimět íránský islámský režim ke změně postoje ohledně svého jaderného programu. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová ve čtvrtek navrhla Radě bezpečnosti OSN, aby brzy začala jednat o možném přijetí rezoluce proti Íránu na základě 7. článku Charty OSN, který umožňuje sankce i případné použití síly v případě, že některý z členů Spojených národů odmítá vůli mezinárodního společenství. 

Formulace "možnost použít všech potřebných prostředků" se v podobné rezoluci na základě 7. článku stala v roce 2003 jedním z argumentů, které USA a Británie tehdy využily k útoku na Irák.

Írán nedávno vyhlásil, že se přes zahraniční protesty stal zemí, která zvládla jaderné technologie a obohacuje uran. Právě obohacování uranu je trnem v oku západním i dalším státům, které v něm spatřují krok k výrobě jaderné zbraně. To Teherán popírá s tím, že se jedná o civilní program.

Spojené státy ve svých dřívějších prohlášeních nevyloučily ani případný budoucí vojenský zásah proti Teheránu, nicméně dávají nyní spolu s Německem, Francií, Británií, Ruskem a Čínou přednost diplomacii. Dohodu však nejspíš ztíží to, že Rusko a Čína, které mají právo veta v RB OSN, jsou dosud podle všeho nejen proti použití síly, ale i proti sankcím.

Íránská islámská republika

Oficiálním názvem země je Íránská islámská republika, její režim se opírá o vítězství islámské revoluce z února 1979. Na území o rozloze přes 1,6 milionu kilometrů žije podle odhadů kolem 70 milionů lidí (v Teheránu žije přes 10 milionu osob). Většinu obyvatel tvoří šíitští muslimové. Po etnické stránce tvoří obyvatelstvo především Peršané, Ázerbájdžánci a Kurdové, zatímco Arabové tvoří jen asi 2,5 procenta.

Ozbrojené síly sestávají z pravidelné armády a islámských revolučních gard. Obě části ozbrojených sil mají vlastní letectvo, pozemní i námořní síly. Armáda má podle dostupných informací nejméně 540 000 vojáků a gardy 140 000 mužů. Při popisu tamní výzbroje zdroje hovoří o tisícovkách tanků, stovkách bojových letadel (včetně třicítky strojů MiG-29s), nejméně třech ponorkách ruské výroby a raketách s doletem až do Evropy.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video