Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA prý chtějí zapojit Rusko do protiraketové obrany

  12:14aktualizováno  12:14
Rusko se může stát plnoprávným partnerem v protiraketové obraně Severoatlantické aliance. Vyplývá to z exkluzivních informací, které se MF DNES podařilo získat. A patří k nim i ta, podle níž by mohl nový prezident USA Barack Obama v dohledné době předložit Moskvě velkorysou nabídku její účasti na protiraketovém štítu Spojených států, jehož radar má být v Brdech na Rokycansku.
Radar - protiraketová obrana, ilustrační foto

Radar - protiraketová obrana, ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Gesto Washingtonu může spočívat i v tom, že Rusové získají v protiraketové obraně rovnoprávné postavení s USA, ačkoliv ji budou hradit takřka v plném rozsahu Američané. "A ti k tomu budou muset najít nadobyčejně velkou míru vstřícnosti a ochoty ke kompromisu," říká vysoce postavený úředník Aliance.

O tom, že i v oblasti tak utajované a citlivé je dnes leccos možné, vypovídá i následující fakt: nehledě na prudké ochlazení vztahů NATO – Moskva, které odstartovala rusko-gruzínská válka, obdržela v těchto dnech centrála Aliance od Ruska dopis s jednoznačným vzkazem: Obnovme společné práce na protiraketové obraně jednotek nasazených do riskantních misí. Výzkumy bruselských a ruských expertů pokročily dokonce natolik, že je už možné tyto raketové systémy propojit.

Tady Brusel. Moskvo, pomoz!

Český velvyslanec při NATO Štefan Füle je v reakci na zmíněná fakta zdrženlivý. I podle něj však nadešla chvíle, kdy se Rusko musí rozhodnout, zda je pro něj protiraketový štít USA hrozbou, či naopak příležitostí, jak společně čelit rizikům od nevyzpytatelných režimů, které prodlužují dolet svých střel. Füle si tedy partnerství USA – Rusko – NATO umí představit.

"Bylo by to logické. Rusko i NATO se totiž shodují, že raketová hrozba od nevypočitatelných států je každým rokem reálnější," říká velvyslanec. Ochotu spolupracovat na "štítu" bojujících jednotek chápe jen jako první krok ke strategické protiraketové obraně.

Oboustrannou výhodnost spolupráce akcentuje i bezpečnostní ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Kuchyňová. V praxi by to mohlo vypadat i tak, že NATO by při ohrožení požádalo Moskvu, aby raketu směřující na Evropu sestřelila.
Bývalý šéf generálního štábu Jiří Šedivý si zatím ponechává skepsi a připomíná, že Rusku až dosud sloužil  radar v Brdech jen k účinnému rozeštvání členských zemí NATO.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.