Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA prý chtějí zapojit Rusko do protiraketové obrany

  12:14aktualizováno  12:14
Rusko se může stát plnoprávným partnerem v protiraketové obraně Severoatlantické aliance. Vyplývá to z exkluzivních informací, které se MF DNES podařilo získat. A patří k nim i ta, podle níž by mohl nový prezident USA Barack Obama v dohledné době předložit Moskvě velkorysou nabídku její účasti na protiraketovém štítu Spojených států, jehož radar má být v Brdech na Rokycansku.
Radar - protiraketová obrana, ilustrační foto

Radar - protiraketová obrana, ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Gesto Washingtonu může spočívat i v tom, že Rusové získají v protiraketové obraně rovnoprávné postavení s USA, ačkoliv ji budou hradit takřka v plném rozsahu Američané. "A ti k tomu budou muset najít nadobyčejně velkou míru vstřícnosti a ochoty ke kompromisu," říká vysoce postavený úředník Aliance.

O tom, že i v oblasti tak utajované a citlivé je dnes leccos možné, vypovídá i následující fakt: nehledě na prudké ochlazení vztahů NATO – Moskva, které odstartovala rusko-gruzínská válka, obdržela v těchto dnech centrála Aliance od Ruska dopis s jednoznačným vzkazem: Obnovme společné práce na protiraketové obraně jednotek nasazených do riskantních misí. Výzkumy bruselských a ruských expertů pokročily dokonce natolik, že je už možné tyto raketové systémy propojit.

Tady Brusel. Moskvo, pomoz!

Český velvyslanec při NATO Štefan Füle je v reakci na zmíněná fakta zdrženlivý. I podle něj však nadešla chvíle, kdy se Rusko musí rozhodnout, zda je pro něj protiraketový štít USA hrozbou, či naopak příležitostí, jak společně čelit rizikům od nevyzpytatelných režimů, které prodlužují dolet svých střel. Füle si tedy partnerství USA – Rusko – NATO umí představit.

"Bylo by to logické. Rusko i NATO se totiž shodují, že raketová hrozba od nevypočitatelných států je každým rokem reálnější," říká velvyslanec. Ochotu spolupracovat na "štítu" bojujících jednotek chápe jen jako první krok ke strategické protiraketové obraně.

Oboustrannou výhodnost spolupráce akcentuje i bezpečnostní ředitelka ministerstva zahraničí Veronika Kuchyňová. V praxi by to mohlo vypadat i tak, že NATO by při ohrožení požádalo Moskvu, aby raketu směřující na Evropu sestřelila.
Bývalý šéf generálního štábu Jiří Šedivý si zatím ponechává skepsi a připomíná, že Rusku až dosud sloužil  radar v Brdech jen k účinnému rozeštvání členských zemí NATO.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.