USA zkoušely, jak by vypadala válka s Íránem. Přišly by o stovky mužů

Spojené státy provedly tento měsíc tajnou simulaci izraelského útoku na Írán a jeho následků. Výsledek jen zvýšil jejich obavy, že by úder vyústil ve větší regionální konflikt, do kterého by zřejmě byly zavlečeny a zemřely by stovky amerických vojáků. Napsal to deník The New York Times.

Íránský vojenský komplex v Parčínu na satelitním snímku z roku 2004 | foto: AP

Američtí činitelé zdůraznili, že simulace nebyla nácvikem vojenské operace Spojených států. A dodali, že její výsledky nejsou jediným možným vyústěním skutečného válečného střetu.

Závěry simulace nicméně podle listu The New York Times v americké administrativě posílí hlasy varující před nebezpečnými důsledky ozbrojeného střetu s Íránem.

Názor odborníků

Mnoho odborníků se domnívá, že Teherán by k případné eskalaci konfliktu přistupoval pečlivě, aby nedal USA důvod pro nasazení jejich mnohem silnější armády. Odvetu by tak mohl vykonat přes prostředníky, například pomocí bomb nastražených v autech v ulicích světových měst.
Někteří vojenští odborníci se domnívají, že Teherán si v žádném případě nepřeje válku na svém území. Tvrdí tak, že tamní režim by si nedovolil přímo zaútočit na americké vojenské cíle. Jedním dechem ale dodávají, že je nemožné odhadnout, jak uvažuje íránské vedení, ani předvídat, jak by se státy a jejich vedoucí činitelé zachovali ve skutečném konfliktu.
Odhady izraelských zpravodajských služeb podporované i akademickými studiemi pochybují, že by útok spustil v regionu sled katastrofických událostí, jako je širší konflikt, nárůst terorismu či prudké zvyšování cen nafty.

Simulace nazvaná Vnitřní pohled trvala dva týdny a odehrávala se podle scénáře, v němž se USA ocitnou v konfliktu po zásahu jejich válečné lodě v Perském zálivu íránskými raketami po izraelském náletu na Írán.

Hypotetický útok si vyžádal 200 amerických životů. Američané na něj odpověděli útokem svých raket na íránská jaderná zařízení. Úvodní izraelská akce podle simulace vrátila íránský jaderný program o rok zpět. Následný americký útok jej pak zpomalil maximálně o dva další roky.

Spojené státy disponují lepší výzbrojí než Tel Aviv, a mohou tak Íráncům způsobit větší škody. Mají například bombardéry dalekého doletu či přesnější rakety.

Simulace posílila přesvědčení amerických vojenských činitelů, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení a následný protiútok Teheránu by měl nepředvídatelné a nekontrolovatelné následky.

O izraelském útoku na Írán se hovoří v posledních měsících poměrně často. Západ se obává, že Írán vyvíjí na svém území jadernou bombu a nejvíce ohrožen se cítí právě židovský stát. Teherán výrobu jaderné zbraně popírá a tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový.

Ohledně načasování případného útoku přitom mezi Washingtonem a Izraelem není shoda. Zatímco Tel Aviv se domnívá, že čas pro zásah se krátí, podle Američanů je stále prostor na diplomacii. Podle USA je izraelský útok pravděpodobný do roka.

Spojené státy se přitom domnívají, že by je Izraelci o svém rozhodnutí zaútočit informovali jen s minimálním předstihem, anebo vůbec. Írán by přitom podle simulace vnímal Izrael a Spojené státy jako partnery, a do své odvety by proto zahrnul i americké cíle.

Írán (červená značka), Izrael (žlutá)