Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA prováděly testy na vězních a postižených, byli levnější než šimpanzi

  14:15aktualizováno  14:15
Američané prováděli pokusy na vězních a postižených ještě před 40 lety, zjistila agentura AP. Výzkumníci jim vstřikovali žloutenku, rakovinové buňky či pandemické kmeny chřipky. Lidé byli zkrátka levnější testovací materiál než šimpanzi, přiznaly později farmaceutické firmy.

Lékař bere krev obyvateli alabamského Tuskegee | foto: wikipedia.org

Většina z děsivých příběhů, které odhaluje AP, se uskutečnila před čtyřiceti až osmdesáti lety. Přehled se stal hlavním bodem dnešního zasedání federální bioetické komise ve Washingtonu. Schůzku odborníků podnítila podzimní omluva americké vlády Guatemale za 70 let staré pokusy na tamních vězních.

Americká vědkyně Susan Reverbyová loni zjistila, že lékaři ze Spojených států ve 40. letech minulého století testovali v Guatemale nový typ penicilinu a kvůli tomu úmyslně nakazili vězně syfilidou. Zjištění vedlo k pátrání po obdobných případech.

Spojené státy uznaly, že v minulosti provedly na svém území desítky experimentů, jež proměnily zdravé lidi v mrzáky. AP poukázala na čtyřicet takových výzkumů, které financovala vláda. V nejlepších případech testy vedly k objevení nového léku či vakcíny, mnohdy však nepřinesly žádné výsledky.

Nakažení černoši v Tuskegee

Většina lékařských experimentů ze 40. až 60. let minulého století se prováděla bez většího zájmu médií, ta psala nanejvýš o dosažených výsledcích. Samotný postoj k výzkumu byl tehdy jiný.

"Rozhodně platilo uvědomění, jaké dnes nemáme, že obětovat se pro národ je důležité," uvedla profesorka Laura Starková z wesleyanské univerzity, jež píše knihu o lékařských experimentech v minulosti.

Lékař bere krev jednomu z obyvatel Tuskegee

Lékař bere krev jednomu z obyvatel Tuskegee

Infekční nemoci zabíjely mnohem více lidí, a proto se považovalo za legitimní experimentovat v zájmu většiny na lidech, kteří nepožívali stejná práva jako ostatní, tedy na trestancích, mentálně postižených a chudých černoších. Byl to podobný postoj, který poznal i starý kontinent při pokusech nacistů na Židech.

Nikdo se kupříkladu nedozvěděl, že stejně jako v Guatemale i v alabamském Tuskegee vědci zkoumali možnost léčby syfilidy. Tým lékařů se zaměřil na více než šest set černochů, kteří byli pohlavní nemocí nakaženi, ale nijak je neléčil, ani jim nesdělil přesnou diagnózu. Vědci totiž sledovali vývoj neléčené syfilidy a zkoumali jednotlivá stádia nemoci.

Změna postoje přišla v 60. letech

V 60. letech se všeobecný přístup k testování na lidech proměnil. K jednomu z prvních případů, které zjitřily emoce veřejnosti, patřil výzkum lékařů z brooklynské nemocnice pro chronicky nemocné v roce 1963. Vědci tehdy vstřikovali rakovinové buňky do oslabených devatenáctiletých pacientů.

Tehdejší ředitel nemocnice se hájil, že nemocným nic neřekli, protože to nebylo nutné: buňky byly považovány za neškodné. Případ se dostal k soudu a v dalších letech se začal vyžadovat písemný souhlas pacienta.

Začátkem 60. let prosákl další šokující případ zneužívání bezbranných lidí na lékařské pokusy, při němž vědci prováděli experimenty na mentálně postižených dětech ve státním internátu Willowbrook ve State Islandu. Děti záměrně infikovali žloutenkou a zkoumali, zda si malí pacienti dokážou vytvořit protilátky.

Zmíněné pokusy z 60. let a kauza syfilitiků z Tuskegee se staly jakousi "nejsvětější trojicí", jež začátkem 70. let vzbudila veřejné zhnusení a velký zájem médií, míní objevitelka guatemalských experimentů Reverbyová.

Zástupci farmaceutického průmyslu tehdy při slyšení v Kongresu museli přiznat, že trestance využívali k testování nových léků, protože byli levnější než šimpanzi, napsal The Wall Street Journal.

Přesun experimentů do zemí třetího světa

A americká vláda odpověděla reformami. Vědci, kteří kvůli nim přišli o svůj "pokusný materiál" v amerických ústavech pro choromyslné a káznicích, se museli poohlédnout jinde. Zamířili do rozvojových zemí.

Dávalo to smysl. Případné soudy vyjdou USA levněji a hlavně se předpokládá, že v zemích třetího světa nepanují tak přísná pravidla. Navíc se tam nacházejí vhodné objekty: lidé, kteří neužívají žádné jiné léky, což jinak komplikuje testování nových medikamentů.

Přísné etické směrnice by měly zabránit tomu, co se stalo před 65 lety v Guatemale, přesto se v posledních 15 letech podle The Wall Street Journal objevily dvě kauzy, které pobouřily svět.

Nejprve experiment, který se znovu podobal léčbě příjice v alabamském Tuskegee. Američané testovali lék AZT, který má určité účinky v boji proti nemoci AIDS, na HIV pozitivních těhotných ženách v Ugandě, přestože mohl poškodit jejich plod.

V dalším případě testovala společnost Pfizer Inc. nová antibiotika Trovan. Léky, u nichž nebyly ověřeny vedlejší účinky, dostávaly nigerijské děti, které onemocněly meningitidou. Jedenáct pacientů zemřelo, další skončily postižené. Firma se zbavila zodpovědnosti za 75 milionů dolarů, které vyplatila nigerijským úřadům.

V roce 2008 americká vláda financovala 40 až 65 procent lékařských výzkumů v zahraničí, informuje dále přehled AP s odvoláním na americké ministerstvo zdravotnictví s tím, že tento počet se v budoucnu zřejmě zvýší.

Kontroverzní praktiky odhalené AP:

Americká vláda kupříkladu v roce 1942 financovala pokus, při němž lékaři vpichovali chřipkové kmeny pacientům státního ústavu pro choromyslné v Ypsilanti v Michiganu. Jedním z lékařů byl i pozdější objevitel vakcíny proti dětské obrně Jonas Salk.

Také významný lékař W. Paul Havens Jr., jenž proslul jako znalec různých druhů hepatitidy, vystavil v sérii experimentů desítky pacientů z connecticutských psychiatrických léčeben viru žloutenky. Pokusy také probíhaly ve 40. letech.

V Minnesotě zase lékaři na konci 40. let nakazili jedenáct lidí malárií, pak je nechali hladovět a zkoušeli, zda vydrží tvrdou práci. Malarickou horečku léčili sulfátem chininu.

Ve věznici Patuxent v Jessupu zase výzkumníci nakazili 23 lidí asijskou chřipkou v roce 1957. O sedm let dříve lékaři v atlantské věznici prováděli řadu pokusů na tamních trestancích. Několik desítek z nich kupříkladu nakazili kapavkou.

Většina testovaných lidí je ve studiích označena jako "dobrovolníci". To je však podle mnohých odborníků zavádějící. Není jisté, zda lidé vskutku věděli, co s nimi lékaři hodlají dělat, a mnohdy bylo samotné dobrovolnictví vynucené.

 

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Prezident Zimbabwe Robert Mugabe se svojí ženou Grace na mítinku mladých...
Mugabeho žena zmlátila v JAR modelku kabelem, dostala imunitu

Vznětlivá povaha Grace Mugabeové vážně poznamenala vztahy Zimbabwe a Jihoafrické republiky. Žena zimbabwského prezidenta minulý víkend napadla v JAR ženu, čímž...  celý článek

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.