Natalija Magnitská drží v ruce portrét svého syna Sergeje, který v roce 2009 zemřel ve vazbě poté, co poukázal na korupci v nejvyšších patrech ruské politiky.

Natalija Magnitská drží v ruce portrét svého syna Sergeje, který v roce 2009 zemřel ve vazbě poté, co poukázal na korupci v nejvyšších patrech ruské politiky. | foto: AP

USA přidaly na sankční seznam další Rusy, tentokrát kvůli lidským právům

  • 29
Washinghton rozšířil seznam ruských občanů potrestaných sankcemi. Na seznam zařadil osoby, které viní ze zadržování a smrti ruského advokáta Sergeje Magnitského, jen zemřel za dosud neobjasněných okolností před více než čtyřmi roky. Za mřížemi skončil poté, co sám nařkl vysoké úředníky z korupce.

Na seznam osob, které Washington viní z porušování lidských práv, od úterý přibylo dalších 12 Rusů. Na "černé listině" se ocitli ruští občané, kteří podle USA nesou vinu za zadržování, týrání a smrt jednoho z nejznámějších ruských vězňů, právníka Sergeje Magnitského. 

Dotyčným byla zablokována jejich americká bankovní konta a majetek vlastněný na půdě Spojených států. Do země jim také nebude umožněn vstup.

Další podivná smrt v kauze

Sergej Magnitský není jedinou osobou spojenou s kauzou daňových úniků fondu Hermitage Capital, jež zemřela za podivných okolností.

Loni v prosinci po náhlém kolapsu zemřel v Británii ruský podnikatel Alexandr Perepiličnij. Měl to být právě on, kdo dodával Magnitskému některé z důkazů usvědčujících z korupce vysoké ruské státní úředníky.

Ani po dvou pitvách policisté nezjistili příčinu smrti. Konstatovali pouze, že čtyřiačtyřicetiletý ruský podnikatel netrpěl žádnou nemocí.

Magnitský zemřel v roce 2009 po téměř roce stráveném ve vazbě, kam se dostal kvůli údajným daňovým únikům. Za mřížemi skončil poté, co sám nařkl vysoce postavené úředníky ministerstva vnitra z gigantického podvodu na státním rozpočtu. Jako auditor investičního fondu Hermitage Capital poukázal na případ miliardových machinací na úkor fondu a ruského rozpočtu.

Magnitského příbuzní a kolegové tvrdí, že obvinění proti němu byla zinscenována, aby se zastavilo vyšetřování korupce v nejvyšších politických sférách.

Podle lékařské zprávy Magnitského smrt zapříčinil zánět slinivky břišní a zástava srdce. Podle neoficiálních zpráv se však vyšetřovatelé snažili získat jeho doznání z daňových úniků odmítáním lékařské péče. Když si sedmatřicetiletý právník stěžoval, pokaždé se mu prý podmínky vazby zpřísnily.

Smrt advokáta vyvolala značnou mezinárodní odezvu jak ze strany lidskoprávních organizací, tak západních vlád v čele s USA. Okolnosti Magnitského smrti proto nařídil prověřit tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv. Vyšetřování ukázalo, že mu byla v době vazby opravdu odepřena lékařská péče a že byl bit.

Šéfa vězeňské lékařské služby z ruské káznice Butyrka Dmitrije Kratova, jemuž původně za zanedbání péče hrozil trest až pět let, ale soud zprostil viny. Za Magnitského smrt tak nebyl dosud nikdo odsouzen.

Právě vězeňský lékař Kratov je jedním z dvanácti Rusů, kteří se ocitli na novém sankčním seznamu americké vlády. Vedle Kratova na něm figuruje i další zdravotní personál.

Americký sankční seznam se opírá o takzvaný Magnitského zákon, který Kongres schválil předloni s odkazem na zesnulého advokáta. Dosud do něj bylo zařazeno kolem dvaceti lidí, které Washington viní z porušován lidských práv.

Rusko na schválení Magnitského zákona reagovalo vlastní legislativou postihující cizince, kteří se podle Kremlu podílejí na omezování práv ruských občanů pobývajících v zahraničí. To ve výsledků postavilo mimo zákon činnost politicky orientovaných nevládních organizací financovaných z USA. V průběhu projednávání navíc přibyl do zákona i kontroverzní bod zakazující vydávání ruských sirotků k adopci do Spojených států (více o odvetě Kremlu na Magnitského zákon zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video