Americký tank M1A1 Abrams

Americký tank M1A1 Abrams | foto: U.S. ARMY

Armáda USA se vrací do Evropy, velení chce stovku tanků a obrněnců navíc

  • 209
Americká armáda bude kvůli současné politice Ruska pokračovat v rotacích svých jednotek na východní hranici NATO. Velitelé amerických pozemních sil navíc chtějí letos ztrojnásobit počet tanků a obrněnců dislokovaných v Evropě.

Je to prakticky jen rok od chvíle, kdy americké pozemní síly v rámci nové strategie Bílého domu s větším zaměřením na oblast Pacifiku přesunuly z Evropy domů za oceán poslední kusy tanků a obrněnců z kdysi početných jednotek sloužících od války na starém kontinentě.

Teď se situace obrací. Kvůli ruské anexi Krymu a politice Moskvy z posledních měsíců přesunuje americké velení těžkou bojovou techniku zase do Evropy.

Dávné časy

V roce 2013 americká armáda stáhla z Evropy prakticky všechny tanky a obrněnce. Měla tak skončit sedmdesát let trvající poválečná éra masivní americké přítomnosti v Evropě. V době svého vrcholu během takzvané studené války bylo především v Německu rozmístěno až 20 amerických obrněných divizí, tedy 6 000 tanků.

Spojené státy na jaře v reakci na ruskou anexi Krymu vyslaly do pobaltských zemí a do Polska kromě stíhaček k posílení ochrany vzdušného prostoru také 600 vojáků. Výsadkáře po několika měsících vystřídali kavaleristé z proslulé 1. jízdní divize „Ironhorse“ s tanky a obrněnci. A v posilování svých jednotek těžkou technikou chtějí velitelé pokračovat.

V současnosti mají americké jednotky pro rotace při ochraně Pobaltí k dispozici podle údajů amerického ministerstva obrany 29 tanků Abrams a 33 obrněnců Bradley. Velitel americké pozemní armády v Evropě Frederick „Ben“ Hodges ale plánuje letos počet ztrojnásobit.

„I když je naše stopa v Evropě mnohem menší, než bývala, stále můžeme poskytnout potřebné schopnosti,“ řekl generál. Měly by tak vzniknout tři kombinované obrněné americké prapory se 150 tanky Abrams a obrněnci Bradley a Stryker a také dvěma tucty houfnic ráže 155 milimetrů. „Zbývá určit, kde budou rozmístěny,“ uvedl Hodges.

Část techniky by podle něj mohla být připravena na některé z amerických základen v Německu a část rozmístěna v pobaltských zemích nebo Polsku. Americký generál je přesvědčen, že pro rozmístění na východní hranici není potřeba budovat nové základny. „Nevidím potřebu budovat infrastrukturu v podobě nějakých předsunutých operačních základen,“ konstatoval.

Zhruba 800 amerických vojáků by v Evropě mělo i nadále rotovat vždy po třech měsících. K tomu chtějí Spojené státy poslat další jednotky do připravovaných „Sil velmi rychlé reakce NATO“ (Very High Readiness Joint Task Force - VJTF), schopných okamžitě přispěchat na pomoc některé členské zemi v případě ohrožení. Ty má mít Aliance v určité podobě k dispozici už letos.

Rychlá reakce má prioritu

Právě Síly velmi rychlé reakce mají mít letos pro spojence v NATO tu „nejvyšší prioritu“, avizoval na sklonku roku šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podle jeho slov půjde o „největší posílení kolektivní obrany od konce studené války“. „Musí existovat síla, kterou můžeme použít v řádu dní k vypořádání se s hrozbami na východě a na jihu. Dnes nemáme dostatek sil, které lze takto rychle použít,“ konstatoval po setkání v Norsku s premiérkou Ernou Solbergovou.

Obavy Pobaltí

Trojlístek postsovětských republik má obavy především z toho, že by Rusko podobně jako na Krymu mohlo vojenskou silou uplatnit „právo na ochranu etnických Rusů v jiných zemích“. Právě zde totiž také žijí početné ruské menšiny. V Lotyšsku a Estonsku je to zhruba čtvrtina populace, v Litvě pak přibližně 14 procent.

Rozhodnutí o posílení americké přítomnosti v Evropě má podle generála Hodgese napomoci odradit Rusko od případné agrese a ubezpečit především trojlístek pobaltských zemí, že jsou spojenci připraveni je bránit.

Litva, Lotyšsko a Estonsko neskrývají své obavy z ruského postupu vůči Ukrajině a moskevští představitelé opakovaně směrem k Pobaltí vysílají signály i provokativní výroky ruských představitelů, že by se trojlístek zemí skutečně „bát měl“.

Hodges v této souvislosti připomněl prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina ze září, že „pokud bude chtít, můžou být ruští vojáci během dvou dnů“ v Kyjevě, ale také v Rize, Vilniusu, Tallinnu, Varšavě či Bukurešti. „No, já se sem (do Vilniusu) dostal za tři hodiny (z německého Wiesbadenu),“ prohlásil Hodges.

Upozornil, že Aliance ještě koncem roku stihla prověřit a certifikovat velitelství pozemních sil (LANDCOM) v tureckém Izmíru, které by mělo hrát hlavní roli během případných masivních obranných operací. Námětem rozsáhlého cvičení Trident Lance bylo za pomoci 140 tisíc vojáků obnovit územní integritu Estonska po jeho vojenském napadení.

, natoaktual.cz

Video