Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Tucet amerických stíhaček F-15 bude hlídkovat na Islandu a na východě

  13:40aktualizováno  13:40
Spojené státy opět vyslaly do Evropy tucet stíhaček F-15. V rámci balíčku opatření kvůli odstrašení Ruska budou následujících šest měsíců operovat především na Islandu a v jeho okolí. S jejich nasazením se ale také počítá v dalších zemích na východní hranici NATO.

Americké stroje F-15C dorazily počátkem dubna na Island | foto: USAF

Tucet letounů F-15C Eagle a zhruba 350 vojáků je 131. stíhací perutě Národní gardy z Barnes v Massachusetts a ze 194. perutě z kalifornského Fresna.

Šestiměsíční nasazení v Evropě, které odstartovalo počátkem dubna, je součástí amerických opatření operace Atlantic Resolve na odstrašení Ruska a ujištění spojenců především na východní hranici NATO.

„Jednotky se zapojí do výcviku spojenců a partnerů NATO jako součást operací k posílení interoperability a demonstrace závazku USA vůči Evropě,“ uvedlo v oficiálním prohlášení velitelství amerických vzdušných sil.

Pentagon vyšle do Evropy obrněnou brigádu, generálové chtějí i U-2

Polovina letounů už přistála na základně Keflavík na Islandu, kde se zapojí do hlídkových a cvičných letů v okolí ostrova. Druhá polovina bude startovat z letecké základny Leeuwarden v Nizozemsku, kde se zapojí do rozsáhlých leteckých manévrů „Frisian Flag“.

Cvičení má prověřit souhru různých stíhacích strojů jednotlivých zemí NATO a zapojí se do nich celkově přes 66 letounů z desítky aliančních zemí, ale také například z Finska.

Během následujících měsíců mohou být podle velitelství stroje nasazeny ke cvičením i v dalších zemích, především v Pobaltí nebo Bulharsku a Rumunsku.

Islandská základna znovu ožívá

Základna v Keflavíku, odkud budou americké stroje operovat, byla donedávna jen stínem toho, čím bývala v dobách studené války. Americké letectvo a námořnictvo odsud v dobách studené války sledovalo pohyb sovětských ponorek.

Když v roce 2006 stáhli Američané své stálé jednotky včetně protiponorkových letounů a stíhaček, v ochraně ostrova se začali střídat s některými aliančními spojenci, většinou s Francií, Dánskem, Německem a Kanadou.

Na ohromném území, kde dříve sloužilo na 15 tisíc amerických vojáků, je dnes v provozu kromě zabezpečení civilního provozu mezinárodního letiště doslova jen pár budov. Situace se ale kvůli napětí mezi Západem a Ruskem vyvolaným ruskou anexí Krymu a konfliktem na Ukrajině mění.

Stíhači s gripeny plánují další misi na Islandu

Velení amerického námořnictva nyní žádá Pentagon o prostředky pro opravy a modernizace hangárů pro průzkumné letouny P-8 Poseidon. Ty mají znovu začít sledovat aktivity ruských ponorek na severu a k občasným misím jsou přesouvány na Island ze základny na Sicílii.

Peníze z obranného rozpočtu pro rok 2017 by měly být použity na opravy rozvodů, modernizaci zázemí, ale také na nové povrchy v hangárech. Islandská vláda se jinak snaží udržovat základnu provozuschopnou. Misi na Islandu letos na podzim opět připravují i čeští letci s gripeny.

Autor: natoaktual.cz


Témata: Krym, Demonstrace, NATO




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.