Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA poskytly po válce bezpečný azyl některým nacistům, uvádí tajná zpráva

  18:33aktualizováno  18:33
Americké zpravodajské služby vytvořily ve Spojených státech po druhé světové válce bezpečné útočiště nejen pro pronásledované, ale také pro některé nacisty a jejich spolupracovníky. Tvrdí to autoři tajné zprávy o pronásledování bývalých nacistů americkými úřady, ze které dnes citoval deník The New York Times.

V dokumentu jsou informace například o Josefu Mengelem. | foto: archiv

Šestisetstránkovou zprávu se čtyři roky snažilo udržet v tajnosti americké ministerstvo spravedlnosti, které ji vypracovalo. Dokument podle listu přináší nové informace a důkazy o dvacítce nejznámějších nacistů, mezi nimiž je například Josef Mengele, který v Osvětimi prováděl morbidní experimenty na vězních.

Zároveň zpráva popisuje desetiletí často skrytých sporů Washingtonu s jinými státy ohledně válečných zločinců v USA a jinde ve světě.

Zpráva ministerstva uvádí, že některým nacistům byl povolen vstup do USA, přestože vládní představitelé znali jejich minulost. "Amerika, která se hrdě označovala za bezpečné útočiště pro pronásledované, se stala v menší míře bezpečným útočištěm i pro pronásledovatele," napsali autoři.

The New York Times, který prý získal kopii dokumentu, soudí, že asi nejbolestivějším zjištěním je přístup k nacistickým přistěhovalcům ze strany CIA. Ta podle dřívějších vládních a dalších zpráv využívala nacisty uprchlé z Evropy k poválečné zpravodajské činnosti.

Využití vědce pro výrobu raket

USA některé nacisty využívaly i jinak. Například vědec Arthur Rudolph, který se za války podílel na vyzbrojování hitlerovského Německa, byl v roce 1945 přijat Spojenými státy pro své znalosti v oblasti výroby raket. Stalo se tak v rámci programu nazvaného Operation Paperclip, který spočíval v náboru vědců, kteří pracovali v nacistickém Německu.

Vyšetřovatelé úřadu pro deportace nacistů OSI při ministerstvu spravedlnosti, kteří zprávu vypracovali, popisují i úspěšné zásahy amerických úřadů proti řadě ukrývajících se nacistů. Jen od roku 1979, kdy OSI vzniklo, bylo podle úřadu deportováno, zbaveno občanství či zbaveno práva vstupu do USA přes 300 bývalých nacistů.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Chilský básník Pablo Neruda získal v roce 1971 Nobelovu cenu za literaturu
Básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, spekuluje se o vraždě

Chilský básník Pablo Neruda nezemřel na rakovinu, jak je uvedeno v úmrtním listu. Oznámil to podle agentury AFP mezinárodní tým expertů. Zatím však neodhalil...  celý článek

Milán, hlavní město Lombardie
V katalánských stopách. Benátsko a Lombardii čeká plebiscit o autonomii

V Lombardii a Benátsku se v neděli konají referenda o posílení autonomie. Jsou sice právně nezávazná, lze je však také vnímat jako součást odstředivých...  celý článek

Neznámý pachatel s nožem zaútočil Mnichově, několik lidí zranil (21.10.2017)
Psychicky narušený Němec v Mnichově zaútočil nožem na lidi, osm jich zranil

Třiatřicetiletý Němec v sobotu ráno zaútočil v Mnichově nožem na lidi, osm jich zranil. Policie ho kolem poledne dopadla. Šlo o obyvatele bavorské metropole,...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.