Je to první krok americké administrativy k budování protiraketového deštníku NATO, na jehož vytvoření se dohodly členské státy loni v listopadu na summitu v Lisabonu.
Protiraketový štít, který už NATO částečně spustilo, zatím chrání jen vojáky v operacích. Během následujících let má být rozšířen a kromě vojáků chránit také civilní obyvatelstvo, včetně Česka.
NATO pomalu rozevírá deštník proti raketámAliance úspěšně propojila systémy jednotlivých zemí v jeden systém |
Podle šéfa jaderné a raketové obranné politiky v Pentagonu Johna Plumba opustí americká válečná loď USS Monterey příští týden přístav v Norfolku a zamíří do Středozemního moře. Tam bude působit následujících šest měsíců a jejím úkolem bude položit základ k vybudování protiraketové obrany v této oblasti.
"Tady je první konkrétní ukázka našeho závazku bránit proti raketám naše spojenecké síly a partnery v Evropě," citovala Plumba agentura AP.
Protiraketová obrana NATO
Vyslání lodi je zatím prvním krokem z čtyřfázového plánu americké administrativy pro příštích deset let. Během této doby by evropský prostor měla pokrýt důmyslná síť pozemních a námořních radarů, válečných lodí a pozemních základen s antiraketami schopných zachytit a odvrátit případné ohrožení z Íránu.
Ještě letos chce Pentagon do sítě přidat pozemní radary v jižní Evropě. Podle Plumba ale Washington zatím stále jedná s několika zeměmi a přesné místo pro umístění radarů tak není stanoveno. V druhé fázi by pak měly vzniknout základny s americkými antiraketami SM-3, neprve v roce 2015 v Rumunsku a pak v roce 2018 v Polsku.
NATO už v únoru spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory, pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo - tedy 900 milionů lidí.
Da, da, přikyvuje Moskva, ale štítu dělá problémyRusko chce v aliančním projektu větší roli |
Pokud například Írán odpálí balistické střely na Evropu, americké satelity a další citlivé senzory na lodích i na zemi útok okamžitě zachytí. Informace předají řídícímu středisku, které díky síti radarů a naváděcích systémů vypálené střely zaměří a vypálí proti nim antirakety, jež zničí bojovou hlavici i raketový nosič.
K budování systému Aliance přizvala i Rusko, které kývlo. Jednání se ale minulý týden zadrhla. Podle představ NATO by totiž měly vzniknout dva protiraketové deštníky - alianční a ruský. Účast Moskvy se měla omezit na výměnu dat a informací, oba systémy by pak fungovaly samostatně. Moskva však trvá na tom, aby byly propojené, a že Rusko bude před raketovým útokem chránit východní hranice Evropy. Státy NATO zase hranice západní.
