Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová upustila od kongresových podmínek, kterými Washington ke konci loňského roku svázal svou finanční pomoc pro Egypt s pokrokem při zavádění demokratických prvků v této zemi po pádu dlouholetého autoritářského prezidenta Husního Mubaraka.
"Toto rozhodnutí ukazuje hlavní americký cíl: udržovat naše strategické partnerství, učinit Egypt silnějším a stabilnějším při úspěšném přechodu k demokracii," řekla agentuře Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí Victoria Nulandová.
Clintonová, kterou za rozhodnutí kritizovalo několik amerických zákonodárců, nicméně poznamenala, že Egypt učinil od loňské revoluce pokrok. Zmínila se například o uspořádání parlamentních voleb a o přípravě květnových prezidentských voleb. V posledních několika měsících přitom Washington varoval Káhiru, že každoroční finanční pomoc může být ohrožena, pokud egyptský režim bude utlačovat prodemokratická hnutí.
Sázka na armádu by se USA nemusela vyplatit
Politologové považují nejnovější krok Washingtonu za důkaz, že Američané stále věří, že se jim podaří udržet vliv na Káhiru. Někteří se ale domnívají, že USA dělají chybu, když sází vše na armádu, která sice vliv v Egyptu má, ale civilní instituce jako parlament nebo úřad prezidenta budou v budoucnu mnohem důležitější.
Představitelé USA také tvrdí, že za rozhodnutím poskytnout Egyptu peníze pro armádu je i snaha vyvarovat se narušení současných vojenských kontraktů. Náklady na jejich vypovězení by totiž mohly přesáhnout dvě miliardy dolarů.
Americký Kongres již dříve Egyptu schválil pro tento fiskální rok, který skončí 30. září, kromě vojenské pomoci rovněž 250 milionů dolarů pro stimulaci ekonomiky a 60 milionů dolarů pro povzbuzení podnikání.
Zmíněných 1,3 miliardy dolarů pro armádu posílá Washington svému klíčovému arabskému spojenci již roky, je to jedna z nejvyšších částek určených pro cizí země.
