Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí „zabijáci tanků“ míří v reakci na ruskou politiku do Evropy

  10:40aktualizováno  10:40
Americké letectvo vyšle do Evropy tucet legendárních bitevních letounů A-10 Thunderbolt II jako součást balíčku obranných a odstrašujících opatření vůči Rusku. Nejprve stroje nasadí do Německa, později do některé ze spojeneckých zemí na východní hranici NATO.

Americký bitevní letoun A-10 Thunderbolt II. | foto: USAF

„Budou cvičit se spojenci NATO s cílem posílit interoperabilitu a demonstrovat americký závazek k bezpečnosti a stabilitě v Evropě,“ oznámil mluvčí velitelství amerických sil v Evropě Greg Hicks.

Atlantic Resolve

Spojené státy loni na jaře v reakci na ruskou anexi Krymu a obavy některých spojenců zahájily operaci Atlantic Resolve, zahrnující celou sérii vojenských cvičení. Především v Pobaltí a v Polsku se od té doby pravidelně střídá 800 amerických vojáků. V Černém moři zase pravidelně hlídkují americká válečná plavidla. Americké letouny se podílejí na ochraně vzdušného prostoru Pobaltí. Kromě letectva chce Pentagon posílit i své pozemní síly v Evropě. Ještě letos mají vzniknout tři kombinované obrněné americké prapory se 150 tanky Abrams a obrněnci Bradley a Stryker a také dvěma tucty houfnic ráže 155 milimetrů.

Tucet strojů A-10 a zhruba 300 letců a členů pozemního personálu z 355. bojového křídla v arizonském Davis-Monthan bude nejprve po několik týdnů působit ze základny v německém Spangdahlemu. Stroje i personál tam mají dorazit do konce února.

Později se mají přesunout na předsunuté základny v některých východních zemích NATO. Jestli to bude Pobaltí, Polsko, Rumunsko, nebo Bulharsko zatím není jasné.

„Je to další ze způsobů, jak může letectvo posílit na bázi rotací svou přítomnost v Evropě a uklidnit spojence a partnerské země,“ uvedl zástupce velitele amerických vzdušných sil v Evropě a Africe Tom Jones.

Jde o první nasazení takových strojů přímo v Evropě. Americké velení už avizovalo, že to v rámci balíčku nebude poslední opatření.

Měly jít do výslužby, ale zůstanou

Válkami prověřené stroje A-10, nasazené v Afghánistánu, Iráku, v Libyi a nebo aktuálně znovu v Iráku proti ozbrojencům Islámského státu, jsou považovány za legendární stroje. 

Ve Washingtonu sice už měsíce hoří spory o jejich připravované vyřazení ze služby, nicméně zdá se, že nějakou dobu v americkém letectvu ještě zůstanou (o zamýšleném vyřazení čtěte zde).

Mezi letci mají přezdívky „Tankkiller“ (tankobijec), „Warthog“ (prase bradavičnaté) nebo jen zjednodušeně „Hog“ (prase, kanec).

Lze je totiž bez nadsázky označit za létající pevností s obrovskou palebnou silou. Letoun byl zkonstruován už v sedmdesátých letech minulého století speciálně pro bitevní akce proti pozemním cílům a přímou podporu pozemních jednotek. Ničí tanky, obrněnce nebo třeba bunkry.

Letoun s charakteristickým sedmihlavňovým rotačním kanónem unese přes 7 tun výzbroje, od raket Maverick až po chirurgicky přesné laserem naváděné pumy.

Velmi pokročilé elektronické a avionické systémy v moderních verzích pak umožňují maximálně přesné zásahy. Stroj vyniká svou obratností zejména při nízkých rychlostech a malých výškách i pod 300 metrů.

V první válce v Zálivu v roce 1991 letouny A-10 zničily přes 900 iráckých tanků a další dvě tisícovky vojenských vozidel. Při více než osmi tisícovkách misí tehdy Američané v boji s jednotkami iráckého vůdce Saddáma Husajna přišli pouze o čtyři stroje.

Podívejte se na A-10 Thunderbolt II:

Autor: natoaktual.cz


Témata: NATO




Hlavní zprávy

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.