Ve Washingtonu je kvůli útoku na americkou diplomatickou misi v Libyi dusno. Incident je v předvolebním ovzduší ve Spojených státech politicky citlivým tématem. Ohrožuje také odkaz Hillary Clintonové coby šéfky diplomacie před jejím plánovaným odchodem z funkce, píše list The Washington Post.
Ve středu svědčili kvůli incidentu před Kongresem vybraní zaměstnanci ministerstva zahraničí. A ještě před plánovaným slyšením někteří činitelé ministerstva prozradili nové detaily o útoku. Ty potvrzují, že původní informace Washingtonu o tom, že se tehdy zvrhly protesty kvůli protiislámskému filmu, nebyly pravdivé. Vyvolávají také otázku, zda byl konzulát dostatečně chráněn.
Před americkým konzulátem ve východolibyjské kolébce povstání proti někdejšímu vůdci Muammaru Kaddáfímu panoval 11. září v podvečer klid. Když se velvyslanec loučil před hlavním vchodem do budovy s tureckým diplomatem, nic nenasvědčovalo tomu, že se schyluje ke krvavému přepadení objektu, popsala agentura AP s odvoláním na nejmenované zaměstnance ministerstva.
Kolem konzulátu byl klid a nebylo tam ani stopy po žádných protestech. Zhruba o hodinu později se však rozpoutalo peklo. Po půl desáté večer ochranka velvyslanectví zaslechla střelbu a exploze, které přicházely od brány. Vzápětí nedaleko ní vzplála budova určená pro libyjské policisty.
Kvůli útoku se přeli kongresmaniKvůli útoku se v Kongresu střetli demokrati s republikány. Ti obviňují Obamovu administrativu z nedostatečného zabezpečení diplomatů v Libyi a snaze zakrýt skutečné okolnosti útoku. Demokrati jim na oplátku vytýkají snahu o zpolitizování incidentu několik týdnů před volbami. Bezpečnostní situací před útokem v Benghází se na žádost republikánů zabýval kontrolní výbor Sněmovny reprezentantů. Podle republikánského šéfa kontrolního výboru Sněmovny reprezentantů Darrela Issy byl útok záměrný a dobře zorganizovaný při příležitosti výročí úderů teroristů proti USA z 11. září 2001. Nepředcházely mu žádné nepokoje. Demokratický člen výboru Elijah Cummings varoval republikány před přijímáním ukvapených závěrů, dokud útok nebude plně vyšetřen. Vadí mu také, že demokraty údajně nepozvali na svou inspekční cestu do Libye. Republikáni to ale popírají. Nesouhlasili ani s dalším Cummingsovým tvrzením, podle něhož seškrtali peníze na bezpečnost ambasád. Tvrdí, že návrh podpořili i demokrati. Issa se nechal slyšet, že americká administrativa byla až příliš v zajetí představy, že situace v zemi se po pádu režimu Muammara Kaddáfího normalizuje a ignorovala náznaky zhoršování bezpečnostní situace v zemi. Zdroj: ČTK |
Pět amerických agentů na bezpečnostních kamerách z operačního centra sledovalo, jak do areálu vniká množství ozbrojených mužů. Spustili tedy alarm a zavolali na ambasádu do Tripolisu, do Washingtonu, libyjským úřadům a americké jednotce rychlého nasazení, která byla umístěná asi kilometr a půl daleko.
Jeden agent, vyzbrojený pistolí a útočnou puškou, odvedl velvyslance Christophera Stevense a počítačového experta ministerstva Seana Smithe do bezpečné místnosti, která byla v jedné ze dvou hlavních budov areálu. Ta je připravena právě pro podobné situace. Je chráněna silnými mřížemi a několika zámky a nechybí v ní ani zásoby lékařských prostředků a vody.
Další agenti mezitím běželi do další budovy, kde byl sklad zbraní. Útočníci v tu chvíli už zaplavovali postupně celý areál, popsali zaměstnanci ministerstva zahraničí s tím, že ozbrojenci vnikli do budovy, kde byl schovaný Stevens, a pokusili se k němu dostat. Ale zámky a mříže jim odolaly.
Kdo odvezl velvyslance do nemocnice?
Do budovy tak vhodili alespoň kanystry s naftou a dům zapálili. Ten se vzňal a po chvíli ho naplnil těžký kouř. V budově se nedalo dýchat a Američané se rozhodli nejprve v koupelně otevřít okno a nakonec z budovy uniknout. První lezl agent, který přitom spadl a začal hořet.
Stevens a Smith zůstali vevnitř, popsali činitelé. Agent se několikrát do budovy vrátil, ale nenašel je. Vylezl potom po žebříku na střechu, odkud se pokusil zkontaktovat kolegy, a nakonec zkolaboval. Čtyři zbývající agenti se mezitím navzájem našli a v obrněném vozidle přijeli k budově, kde byl Stevens a Smith. Našli ale už jen mrtvého počítačového experta, velvyslanec zmizel. To už ke konzulátu přijela šestičlenná jednotka a asi šedesát libyjských milicionářů.
Všichni pak ještě chvíli pátrali po Stevensovi, ale nakonec se rozhodli pro evakuaci. Agenti se naskládali do obrněného vozu i se Smithovým tělem. Když projížděli hlavní branou, snesla se na ně palba a ozbrojenci na ně později ještě stříleli z kalašnikovů a vhodili jim pod vůz granáty.
Američané se navzdory tomu dostali do bezpečí chráněného areálu. Ten se však ve čtyři hodiny ráno stal terčem dalšího útoku, tentokrát minometného, při němž zemřeli dva členové ochranky. Jeden agent, který byl i u prvního přepadení, byl těžce zraněn.
12. září 2012 |
Dosud je nejasné, jak se z hořící a obklíčené budovy v areálu konzulátu dostal velvyslanec Stevens. Dle dostupných informací to vypadá, že ho někdo odvezl z areálu do místní nemocnice. Diplomat útok nepřežil. Američané ho našli až poté, co mu volali na jeho mobil. "Nevíme přesně, jak se velvyslanec dostal do nemocnice. Je to jeden z problémů, které snad vysvětlí současné vyšetřování. Pořád tu informaci hledáme," přiznal jeden z nejmenovaných zdrojů dle agentury Reuters.
Proč padla vina nejdříve na protesty proti filmu?
Washington z útoku na konzulát v Benghází podezírá militantní skupinu Ansar al-Šaría. Tajné služby několik hodin po incidentu zaznamenaly elektronickou komunikaci bojovníků skupiny. Chlubili se úspěšně provedenou akcí. Americký prezident Barack Obama slíbil, že útočníci budou potrestáni.
Otázky se tak rojí kolem dvou věcí - zda byla americká diplomatická mise USA v Benghází dostatečně chráněna a proč Američané nejprve tvrdili, že na konzulát zaútočil dav rozzuřený kvůli filmu hanobícímu proroka Mohameda.
Zástupce bezpečnostních sil Eric Nordstrom, který působil v Tripolisu a zajišťoval bezpečnost Američanů v Libyi, v úterý v Kongresu prohlásil, že letos žádal ministerstvo zahraničí hned dvakrát o posílení ochranky tamního konzulátu. Vedení ministerstva to však odmítlo. Naopak navrhovalo "normalizovat" zastupitelský úřad a omezit nasazení bezpečnostních sil, prohlásil Eric Nordstrom.
Ve stejný den činitelé z ministerstva zahraničí reportérům také řekli, že americká vláda nikdy nedospěla k závěru, že útok na konzulát byl motivován videem hanobícím proroka Mohameda. Americká vyslankyně při OSN Susan Riceová však právě to původně naznačila. Napadení konzulátu označila za "spontánní" útok, který se zrodil během protestů proti filmu, podotkla televize BBC.
The Washington Post k případu píše, že otestuje vůdcovské schopnosti Hillary Clintonové a zároveň ohrožuje také její odkaz coby velmi populární ministryně zahraničí. Někdejší první dáma USA totiž hodlá na postu šéfky americké diplomacie letos skončit. A to i v případě, že by její současný šéf prezident Barack Obama v listopadových volbách obhájil svůj post a znovu jí pozici nabídl.
Clintonová se zařadila mezi nejrespektovanější americké diplomaty. V průzkumech ji kladně hodnotí kolem 70 procent lidí, což je mnohem více než u Baracka Obamy, píše list s tím, že smrt čtyř Američanů v Benghází by mohla vrhnout na její působení stín. Mohla by se totiž ocitnout v situaci, kdy by musela vysvětlovat, proč její ministerstvo lépe nechránilo diplomaty v nestabilní zemi.
