"Existují i jiné možnosti a alternativy, abychom měli nouzové řešení pro případ, že by jednání nebyla úspěšná," řekl Obering na tiskové konferenci.
Záložní řešení neupřesnil, ale je prý možné, že by radar a protiraketové střely mohly být v případě nouze kdekoliv v Evropě. Generál ale tvrdí, že by takové umístění nebylo zcela optimální pro zachycení íránských raket.
Už řadu měsíců se - coby o alternativě - spekuluje o Velké Británii. Podle Oberinga ale ve hře mohou být i jiné východoevropské státy.
Jiný představitel Pentagonu, Brian Green, současně vyjádřil očekávání, že jednání s Českem a Polskem budou úspěšná. Vznik radaru už posvětil prezident Václav Klaus. - více zde
Administrativa USA už oficiálně požádala, aby radarová část protiraketové základny vznikla ve středočeském vojenském prostoru Jince. - více zde
Plány Američanů se ale nelíbí řadě Čechů. Nejostřeji proti nim vystupuje iniciativa Ne Základnám. Ta chce počátkem příštího týdne protestovat na pražském Václavském náměstí. - více zde
Rusko se radaru nemusí bát
Šéf Úřadu pro protiraketovou obranu se zároveň snažil rozptýlit obavy Ruska. Tamní generálové se obávají, že Spojené státy chtějí prostřednictvím radaru špehovat ruské vojenské aktivity. - více zde
Středoevropská část protiraketového deštníku má podle něj vzniknout s cílem eliminovat íránské rakety. Ruské bezpečnosti se prý nijak nedotknou.
Režim prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda sice dosud nemá žádné střely dlouhého doletu. "Hrajeme šachovou partii, což znamená, že musíme uvažovat o tah dopředu, než hrozba vznikne," zdůvodnil záměry Pentagonu.