Francouzský prezident Jacques Chirac však mezitím prohlásil, že akce USA proti Iráku by bez mandátu OSN odporovala mezinárodním pravidlům. Podle agentury Reuters to byla prozatím nejostřejší Chirakova kritika na adresu amerických hrozeb.
Američané prý dali Izraeli velmi podrobný popis operace. Podle plánu útoku, o němž důstojníci hovořili, ofenziva začne mohutnými leteckými nálety a přesnými údery křídlatých střel spojenými s útokem z lodí a průnikem pěchoty, která by měla zneškodnit Saddáma Husajna.
Americký generál sdělil Izraelcům, že útok bude trvat tak dlouho, dokud irácký režim nebude zlikvidován. Vysocí důstojníci Spojených států, kteří podle Maarivu v minulých týdnech kontrolovali americké vojenské sklady v Izraeli, uvedli, že Saddám Husajn má kapacity k odpálení raket Scud s chemickými hlavicemi proti Izraeli. Tyto rakety prý ukrývá na utajených místech.
Američtí důstojníci prý ujistili, že Spojené státy zabrání Iráku zaútočit na Izrael co nejrychlejším zneškodněním iráckých střel Scud. Izrael přesto požádal USA, aby byl v případě úderu na Irák přednostně a včas varován. Již dříve izraelský premiér Ariel Šaron oznámil, že na rozdíl od předchozí války v Zálivu proti Iráku v roce 1991 se bude Izrael tentokrát bránit, a pokud bude napaden, na Irák zaútočí. Za předchozí války Irák vypálil na Izrael 39 raket Scud. Zemřeli dva lidé a přes 300 jich bylo raněno.
Izrael tehdy na žádost USA a jeho spojenců vojensky neodpověděl. Dnes jsou právě Izrael a Británie v zamýšlené válce proti Iráku prakticky jedinými spojenci Ameriky. USA se intenzivně pokoušejí získat pro válku s Irákem podporu, ale zatím ji až na tyto dvě výjimky příliš nenacházejí. Německý kancléř Gerhard Schröder řekl jasné ne, velmi rezervovaný postoj nyní zaujala i Francie a také další západoevropské země.
Polský prezident Aleksander Kwasniewski včera nicméně řekl, že situace kolem Iráku je "velmi vážná" vzhledem k tomu, že Saddám Husajn má zbraně hromadného ničení. Polsko, které zastupuje americké zájmy v Iráku, se podle něho vyjádří k podpoře amerických úderů na Irák jen v případě, že o to bude požádáno.
"Situace je velmi vážná. Američané mají k dispozici nezpochybnitelné dokumenty potvrzující, že Saddám má zbraně hromadného ničení, mimo jiné i chemické a biologické, které může použít on sám nebo teroristické organizace podporované Irákem," řekl Kwasniewski. "Při teroristickém útoku na USA loni 11. září jsme měli právo být překvapeni. Dnes už toto právo nemáme," zdůraznil polský prezident. "Je to mimořádná vážná záležitost, která vyžaduje jednání s USA a v rámci NATO. Myslím, že tyto konzultace se uskuteční," dodal.
Ve středu americký ministr obrany Donald Rumsfeld oznámil, že Spojené státy povedou úder proti Iráku, i kdyby jej musely vést samy bez svých spojenců. Soudí přitom, že by USA v případě útoku na Irák měly ve světě podporu. Saddám Husajn podle něj představuje akutní nebezpečí pro své sousedy i pro mezinárodní bezpečnost. Iráku se nejvíce vyčítá, že dál buduje arzenál zbraní hromadného ničení, který by mohl v budoucnu použít proti svým nepřátelům.
Spojené státy dosud neoznámily, že by padlo nějaké konkrétní rozhodnutí o tom, zda skutečně zaútočí a jak by měl takový případný útok vypadat. Prezident George Bush se prý dosud nerozhodl a nepřijal žádné řešení. Z Bílého domu a z Pentagonu však zaznívá na adresu Iráku a jeho vůdce Saddáma Husajna stále tvrdší rétorika.
