USA oživují ideu míru ve Svaté zemi, jednání blokuje spor o Jeruzalém

Američané se znovu pokoušejí přivést Izrael a Palestince k jednacímu stolu. Na Blízkém východě od pátku vyjednává zvláštní vyslanec USA George Mitchell. Podle londýnské agentury Al-Haját izraelský premiér Benjamin Netanjahu souhlasí s dílčími ústupky. Palestinci ale ne.

Palestinská demonstrace za propuštění vězňů z izraelských káznic. K propuštění více než tisíce vězňů je podle agentury Al-Haját Izrael svolný, odmítá však další podmínku Palestinců - zastavení výstavby ve východním Jeruzalémě. | foto: AP

Americký prezident Barack Obama sliboval, že bude Blízký východ jeho prioritou. Zatím se mu ale příliš nedařilo: když do Izraele přijela jeho pravá ruka Joe Biden, židovský stát demonstrativně oznámil pokračování výstavby ve sporném východním Jeruzalémě. Na oplátku Obama v Bílém domě "ignoroval" návštěvu Benjamina Netanjahua.

Přesto ale Obama nedávno americké Židy ujišťoval, že vztahy USA a Izraele nejsou v krizi. Teď se za Netanjahuem vypravil jeho zvláštní emisar pro Blízký východ George Mitchell s úmyslem jednat zvlášť s oběma stranami.

Izraelci by během jednání rádi docílili propuštění zajatého vojáka Gilada Šalita.

V Londýně sídlící arabská agentura Al-Haját ohlásila, že pravicový izraelský premiér Netanjahu souhlasí s několika ústupky, které by mohly jednání usnadnit - propuštěním více než tisíce palestinských vězňů z izraelských káznic (podle Palestinců je řada jejich lidí vězněna neprávem, v izraelských věznicích nicméně sedí i teroristé), odstranění několika zátarasů na Západním břehu Jordánu a zmírněním blokády pásma Gazy.

ZÁPADNÍ BŘEH A JEHO ZÓNY

Dohody z Osla rozdělily Západní břeh na tři zóny:

Oblast A tvoří palestinská města, Palestinci zde mají plnou kontrolu.
V oblastech B spravují Izraelci bezpečnostní a Palestinci civilní záležitosti.
Oblasti C jsou pod přímou kontrolou Izraele.

Během setkání s Mitchellem údajně Netanjahu souhlasil s tím, že by palestinské bezpečnostní složky na Západním břehu mohly operovat i v takzvaných "oblastech C", tedy místech, která jsou dosud pod přímou kontrolou Izraele.

V zásadních požadavcích USA - tedy předání "oblastí C" pod palestinskou kontrolu a zastavení výstavby ve východním Jeruzalémě - ale Netanjahu zůstal neoblomný. Izrael po anexi východní části města v roce 1967 prohlásil celý Jeruzalém za své "nedělitelné hlavní město".

Netanjahuův ústupek tak zatím budí zejména dojem gesta. Palestinský prezident Mahmúd Abbás totiž podle Al-Hajátu odmítl poslední izraelskou nabídku, která počítala s vyhlášením provizorního palestinského státu na zhruba 60 % území Západního břehu. Palestinci se bojí, že by se dočasné řešení mohlo změnit v trvalé. Jako podmínku jednání si rovněž kladou zastavení výstavby ve východním Jeruzalémě.

Prezident palestinské autonomie Mahmúd Abbás chce vyjednávat rovnou o trvalém řešení, jehož součástí by byl palestinský stát na celém území Západního břehu. Takové rozhovory by podle Abbáse měly skončit do dvou let.

KLÍČOVÝ JERUZALÉM

Jeruzalém je svatý jak pro židy, tak pro muslimy. Právě zde (v jeho východní části) postupně stály oba židovské chrámy - po zničení Římany tu zbyla jen Zeď nářků. Pro muslimy je zase Jeruzalém místo, odkud prorok Mohamed vystoupil do nebe - proto je Chrámová hora třetí nejposvátnější místo islámu.

Izrael prohlásil po Šestidenní válce (1967) celý Jeruzalém za své nedělitelné hlavní město, Palestinci trvají na tom, že východní Jeruzalém bude hlavní město jejich budoucího státu.