Podle americké protiraketové agentury MDA to byl "první ostrý test nové generace" celého systému Aegis s novými antiraketami SM-3. Právě ty mají být v rámci protiraketového deštníku NATO rozmístěny na amerických základnách v Rumunsku a Polsku a také na válečných plavidlech ve Středozemním moři.
Systém AegisNová verze systému Aegis s označením BMD 4.0.1 má zlepšit schopnosti protiraketové obrany účinně zaměřit a zničit stále sofistikovanější balistické střely s větším dosahem. Nové antirakety SM-3 Block IB, vybavené dvěma infračervenými vyhledávači, mají zvýšenou citlivost pro zaměření se na větší vzdálenosti a také systém řízení a manévrování za letu. |
"První náznaky ukazují, že všechny komponenty fungovaly, jak měly," oznámil mluvčí agentury Rick Lehner s tím, že experti nyní budou důkladně analyzovat a hodnotit velké množství dalších údajů získaných během testu.
Cvičná balistická střela krátkého dosahu byla odpálena z ostrova Kauai ve středu přesně ve 20:18 havajského času, potvrdila v oficiální zprávě MDA.
Cílová střela letěla nad Tichým oceánem severozápadním směrem. Bezprostředně poté "nebezepečí" zachytil americký raketový křižník USS Lake Erie, z jehož paluby byla odpálena antiraketa SM-3 (Standard Missile-3).
"Systém Aegis, kterým je křižník vyzbrojen, nadále sledoval cíl a předával antiraketě za letu další informace o dráze až do zásahu. Kinetickou silou pak byl cíl zničen," uvedla agentura.
Z dosavadních 27 podobných testů antirakety SM-3 zasáhly cíl ve 22 případech. Všechny předchozí zkoušky však Američané uskutečnili se starší generací obranného systému a také staršími verzemi antiraket.
Americká válečná loď USS Monterey
Start antirakety SM-3 z paluby válečné lodě
Záběr zničení balistické střely antiraketou
Střely budou v Rumunsku a Polsku
Systémem Aegis, určený k ničení balistických střel středního a krátkého dosahu, jsou vyzbrojeny americké válečné lodě a má hrát klíčovou roli v nově budovaném protiraketovém deštníku NATO. Ten v nejbližších letech přikryje prakticky celou Evropu.
NATO už loni spustilo pomyslnou kostru budoucího protiraketového deštníku. Propojený systém několika zemí Aliance tvoří válečné lodě s interceptory (antiraketami), pozemní i plovoucí radarové stanice, mobilní odpalovací rampy antiraket, letouny včasné výstrahy a satelity. Zatím ale ochrání pouze vojáky v operacích. Během několika let však má být společně rozšířen a chránit i civilní obyvatelstvo, tedy 900 milionů lidí.
Protiraketová obrana NATO
Kromě válečných lodí mají být protirakety typu SM-3 IB rozmístěny na zemi do roku 2015 v Rumunsku a do roku 2018 pak v Polsku. Americká MDA však plánuje ještě letos další dva ostré testy, teprve pak bude rozhodnuto o výrobě.
K budování systému Aliance na summitu v Lisabonu v roce 2010 přizvala i Rusko, které kývlo. Jednání ale váznou. Podle NATO má štít chránit Evropu především před íránskými raketami. Moskva se ale obává, že deštník je namířen proti Rusku a jeho schopnosti "omezí" odstrašovací schopnosti jeho jaderného arzenálu.
