O změně plánů Washingtonu ráno informoval jako první deník The Wall Street Journal. Obamova administrativa, která Bushův projekt na vybudování radaru v Česku a umístění antiraket v Polsku posuzovala sedm měsíců, dospěla podle něj k závěru, že větší hrozbou jsou íránské rakety krátkého a středního doletu. Proto se zaměří na vývoj regionálních protiraketových obran.
RadarSmlouvu o radaru v Brdech podepsali před více než rokem tehdejší ministři zahraničí USA a ČR Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg, český parlament ji však neratifikoval. Loni v srpnu podepsalo také Polsko s USA smlouvu o umístění americké základny v zemi a zároveň smlouvu o umístění raket Patriot v Polsku. Původně měl být štít dokončen do roku 2012. - fakta o radaru (zdroj: ČTK) |
Bílý dům prý ovšem ponechává možnost budování obranného štítu ve střední Evropě otevřenou pro případ, že Teherán učiní v budoucnu pokrok ve vývoji raket dlouhého doletu.
Polský list Gazeta Wyborcza nedávno uvedl, že Obamova vláda si nyní přeje spíš instalovat protiraketová zařízení na lodích a na základnách v Izraeli a v Turecku.
Obama v noci volal Fischerovi
Barack Obama kvůli radaru v noci telefonoval premiérovi Janu Fischerovi. "Krátce po půlnoci se se mnou spojil Barack Obama, aby mně oznámil, že jeho vláda ustupuje od záměru vybudovat na území radar protiraketové obrany. Vzápětí jsem o tom informoval prezidenta Václava Klause," prohlásil Jan Fischer. - přečtěte si Radar nebude, zavolal mi Obama 21 minut po půlnoci
Do Česka také zamířila americká delegace vedená náměstkyní ministryně zahraničí Ellen Tauscherovou, která dopoledne jednala s polskými politiky. Varšava rozhodnutí USA ale nezveřejnila, čeká až ho dnes oznámí americký prezident.
Dilema amerického prezidenta
Obama nastoupil do úřadu nerozhodnutý v otázce, zda pokračovat v plánu budování protiraketového obranného systému v Evropě. Oznámil, že nechá plán přezkoumat. Jeho vláda se nicméně nikdy nevyjadřovala o tomto projektu s velkým nadšením.
Americký prezident podle médií řešil dilema, zda zbrzdit postupný pokrok ve vzájemných vztazích s Ruskem, které se celou dobu stavěly proti Bushovu plánu odmítavě, nebo zda zklamat dva spojence z NATO.
Bushova administrativa od počátku vyvracela, že by byla protiraketová obrana zaměřena proti Rusku, Moskva však trvala na opaku. Několikrát kvůli tomu i pohrozila, například namířením svých raket na Česko nebo umístěním střel Iskander-M v Kaliningradské oblasti na západě země, které by měly být schopny protiraketový štít prorazit.
Vítězství pro Kreml
Vztahy mezi Washingtonem a Moskvou za úřadování prezidenta Bushe ochladly, kromě protiraketové obrany je poškodila také loňská válka mezi Ruskem a Gruzií a možnost rozšiřování Severoatlantické aliance o bývalé sovětské republiky. Obama dal po nástupu do Bílého domu najevo, že by chtěl vztahy mezi oběma zeměmi zlepšit.
REAKCE ČESKÝCH POLITIKŮČSSD mluví o "vítězství českého lidu", ODS o "ohrožení" |
V Rusku bude odložení protiraketového štítu v Evropě vnímáno jako vítězství, píše The Wall Street Journal. Upozorňuje také na to, že kritici by mohli na rozhodnutí pohlížet jako na gesto, kterým se Washington snaží získat podporu Moskvy pro možné nové sankce proti Íránu, pokud Teherán nezastaví svůj jaderný program. Rusko, které je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, bylo dosud proti tomuto řešení.
Moskva se dnes nad rozhodnutím Washingtonu zaradovala. "Je to jasné znamení, že USA berou Rusko s jeho argumenty stejně vážně, jako vlastní národní bezpečnost. Jsem si jist, že spolupráce nezi oběma zeměmi na poli strategické bezpečnosti je pro obě strany účinnější než jakákoliv protiraketová obrana, jakékoliv ozbrojené síly nebo vojenské operace," prohlásil šéf výboru pro zahraniční vztahy ve Státní dumě Konstantin Kosačev.
Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen o změnách hovořil dnes ráno s vysokým americkým představitelem. Záměr Spojených států označil za pozitivní krok. Bez dalšího uupřesnění dodal, že "nové americké plány zlepší zapojení všech států NATO."
Ochrana před íránemS plánem na vybudování protiraketové obrany ve střední Evropě přišla administrativa bývalého prezidenta George Bushe kvůli hrozbě z Íránu, který se nechce vzdát jaderného programu. Teherán vývoj jaderné zbraně popírá a svůj raketový program hájí obrannými potřebami. Západ v čele s USA nicméně požaduje, aby se Írán technologie obohacování uranu vzdal. Írán nedávno pod hrozbou zpřísnění sankcí předal zástupcům šesti mocností své jaderné návrhy. V pětistránkovém dokumentu však zmínka o sporném jaderném programu chybí. Představitelé Teheránu a šesti velmocí mají 1. října mají zasednout k jednání a přestože Írán svůj jaderný program řešit nechce, USA tuto otázku hodlají nastolit. - přečtěte si Írán zahájí rozhovory s velmocemi v říjnu, o svém jádru vyjednávat nechce |
