Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA odtajnily, kdo jsou a co říkali vězni z Guantánama

  12:14aktualizováno  13:06
Ministerstvo obrany USA zveřejnilo po čtyřletém odmítání jména stovek vězňů, kteří od roku 2001 prošli základnou Guantánamo na Kubě. Je to zhruba pět tisíc stran výpovědí.
Ministerstvo obrany USA muselo zveřejnit údaje o zadržených ve věznici Guantánamo na Kubě.

Ministerstvo obrany USA muselo zveřejnit údaje o zadržených ve věznici Guantánamo na Kubě. | foto: Profimedia.cz

K odhalení totožnosti vězňů, včetně jmen a země původu, přiměla vládu prezidenta George Bushe prohra v soudní při o právo na svobodu informací, kterou proti ní vedla agentura Associated Press (AP).

Ministerstvo obrany zveřejnilo zhruba pět tisíc stran dokumentů z uzavřených výslechů. Podle AP jsou jména uvedena na různých místech a není zcela zřejmé, o kolik osob ve skutečnosti jde. Někdy je osoba označena jen jako "zadržený".

Když se někdy objeví jméno, nemusí jít nutně o danou osobu. Podle jednoho dokumentu se předsedající úředník ptá, zda zadržený je Jumma Jan. Tázaný odpovídá: "Ne, jmenuji se Zain Ul Abedin."

Na Guantánamu je dosud necelých pět set zajatců, ale jen deset z nich bylo obviněno ze zločinu.

Puška kvůli švagrovi, jinak pěstoval melouny
Americká vláda dosud udržovala v tajnosti veškeré osobní údaje osob vězněných na Guantánamu s poukazem na fakt, že bojovali proti USA se zbraní v ruce.

Úřady argumentovaly tvrzením, že odhalení identity by mohlo porušit právo na soukromí a především ohrozit nejen vězně samotné, ale rovněž jejich rodinné příslušníky žijící v dalších zemích na svobodě.

Někteří zajatci se podle dokumentů bránili, že měli zbraně pro vlastní ochranu, jako například Záhir Šáh, Afghánec obviněný z členství v islámské militantní organizaci a držení zbraní včetně granátometu.

Šáh při výslechu uvedl, že vlastnil pušku, protože měl spor s bratrancem, a proti Američanům nikdy neválčil. Podle svých slov vystřelil jedinkrát v životě, a to na lovu. "Co bych asi dělal s granátometem? Jediná věc, co jsem v Afghánistánu dělal, bylo farmaření. Pěstovali jsme pšenici, kukuřici, zeleninu a melouny," řekl vyšetřovatelům.

Potkal Usámu... před 15 lety
Další zadržený, identifikovaný jako Abdul Hakim Buchary, popřel, že by byl členem Al-Kajdy, ale připustil, že odletěl z rodné Saúdské Arábie do Afghánistánu bojovat s Američany. Přiznal, že potkal Usámu bin Ládina - před patnácti lety, když bojoval v Afghánistánu proti Rusům.

Buchary také chválil věznitele. "Zajatci se tu mají jako v ráji. Američané jsou skvělí. Skutečně. Máme tři jídla, ovocné džusy a všechno," prohlásil muž podle dokumentů, z nichž však nevyplývá, stejně jako v případě Záhira Šáha, zda je ještě vězněn, či nikoliv.

Z dokumentů také vyplývá, že spousta zadržených přesvědčovala tribunál, že vůbec nebyli bojovníci. "Nevím, jestli můj výcvik vedla Al-Kajda. Chtěl jsem pomoci muslimům," hájil se muž jménem Meš Arsad Al Rašíd.

Většina mužů, kteří skončili ve věznici na Guantánamu, byla zadržena už v roce 2001, kdy Spojené státy zahájily své tažení proti mezinárodnímu terorismu. Americká vojenská kampaň vedla ve stejném roce k pádu islamistického talibanského režimu v Afghánistánu, což přimělo Usámu bin Ládina, vůdce islámské teroristické sítě Al-Káida, k přechodu do hluboké ilegality.

Stejné dokumenty, ale se jmény
AP upozornila, že nyní vydané dokumenty obsahují záznamy stejných 317 výslechů, které agentura dostala už loni díky jinému vítěznému soudnímu sporu o právu na informace. Tehdy byly jména a osobní údaje začerněny, nyní jde o necenzurované dokumenty.

Obsahují jména některých dosud známých zajatců z Guantánama, například britského občana Feroze Aliho Abbásího, který podle rukou psané poznámky žádal o status válečného zajatce. Americká administrativa tento status nikomu z vězňů nepřiznala, takže nemohli využít Ženevských konvencí, a používala termín "nepřátelský bojovník".

Někteří zajatci neváhali vypovídat proti věznitelům. Abbásí si stěžoval několikrát; že před ním souložili členové vojenské policie, zatímco další ho nutili jíst "teplý plátek vepřového", jídlo muslimům zapovězené; vojáci ho také údajně nutili modlit se směrem k USA a ne k Mecce.

Stejně jako jiným zajatcům nebylo Abbásímu umožněno vidět důkazy proti němu. Opakovaně se odvolával na mezinárodní právo, že je nesmyslně označován za nepřátelského bojovníka. Neuspěl.

"Pane Abbásí, vaše chování je neakceptovatelné a tohle je úplně poslední varování. Nestarám se o mezinárodní právo. Nechci o něm od vás nic slyšet. Nás se netýká," prohlásil plukovník amerických vzdušných sil, jehož jméno zůstalo v dokumentech začerněno. Poté byl Abbásí odveden  ze soudní síně.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Donald Trump a jeho nejbližší spolupracovníci na snímku z 28. ledna 2017....
Chaos v Bílém domě. Z Trumpova původního týmu zbyl jediný muž

Konec Steva Bannona ve funkci hlavního poradce Donalda Trumpa opět ukázal, že udržet si místo v Bílém domě není jen tak. Americký prezident se během necelých...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Řidič z Barcelony mohl prchnout do Francie, policie rozmístila zátarasy

Španělská policie stále pátrá po pachateli čtvrtečního útoku v Barceloně. V troskách domu v Alcanaru našla pozůstatky dvou lidí. Jeden z nich mohl být imám...  celý článek

Hraniční přechod Nathu La mezi Indií a Čínou leží vysoko v Himálaji (10....
Asijské mocnosti se přou o kousek Himálaje, maličký Bhútán tají dech

Na hranicích Číny a Indie to v posledních týdnech jiskří. V odlehlých končinách Himálaje ožil letitý územní spor, v němž obě jaderné velmoci nešetří ostrými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.