"Uvítáme jakýkoli počet kongresmanů, který uznáte za vhodný, v doprovodu expertů, jež budete považovat za potřebné," napsal v dopisu pro americký Kongres mluvčí iráckého parlamentu Sádún Hammádí. Dopis obdržel polský velvyslanec v Bagdádu, který v Iráku zastupuje americké zájmy.
Irák slibuje jakoukoli pomoc, potřebnou k inspekci jakéhokoli podniku či zařízení, které jsou v podezření, že by se mohly podílet na výrobě chemických, biologických či jaderných zbraní.
"Diskuse jsou zbytečné. Záleží na tom, aby Irák respektoval své závazky v oblasti odzbrojení," reagoval na pozvání mluvčí Bílého domu.
Americký prezident George Bush považuje iráckého prezidenta Saddáma Husajna za hrozbu regionu a opakovaně prohlásil, že zvažuje všechny možnosti a všechny nástroje na vypořádání se s iráckým vůdcem.
Šéf inspektorů OSN návštěvu Bagdádu odmítl
Irák již pozval do země šéfa týmu zbrojních inspektorů OSN. Předseda Monitorovací, ověřovací a inspekční komise OSN Hans Blix a jeho odborníci jsou podle Bagdádu vítáni k jednání o zbývajících zbrojních otázkách ve snaze vytvořit solidní základnu pro další fázi monitorovacích a inspekčních aktivit a pokroku v nich.
Hans Blix však návštěvu vyloučil, dokud Irák nebude jasně souhlasit s
obnovením inspekcí přerušených koncem roku 1998. "Myslím si, že psychologicky by bylo lepší, kdyby činitel mé politické úrovně necestoval do Bagdádu, dokud Iráčané nebudou souhlasit s inspekcemi," prohlásil Blix a podotkl, že rozhovory by nyní vyvolaly neodůvodněné naděje.
Zbrojní inspektoři OSN opustili Irák v prosinci 1998 těsně před začátkem americko-britské série bombardování, jež měla Irák potrestat za to, že nespolupracuje se zbrojními inspektory.
Generální tajemník OSN Kofi Annan řekl, že o jednání mezi Irákem a Blixem by se dalo uvažovat, kdyby Irák splnil požadavky Rady bezpečnosti OSN ohledně náplně rozhovorů. Irácké pozvání pro Blixe znovu přivítal. "Ale samozřejmě máme velmi jasné požadavky, a pokud jim Irák dostojí, myslím, že pozvání lze zvážit," dodal.
Odborníci: Irák má zbraně hromadného ničení
Bývalý šéf inspektorů OSN Richard Butler a bývalý irácký inženýr Khidir Hamza před americkým Senátem uvedli, že Irák od roku 1998 vyvíjí ve velkém zbraně hromadného ničení. Členům zahraničního výboru amerického Senátu řekli, že Bagdád zvýšil výrobu chemických a biologických zbraní a může být blízko atomové bomby.
Úplná likvidace všech zbraní hromadného ničení je přitom klíčovým bodem pro zrušení protiiráckých sankcí, které OSN uvalila na Irák po jeho invazi do Kuvajtu v srpnu 1990. Richard Butler předstoupil před senátní komisi kvůli spekulacím, že Bushova vláda chystá vojenský útok proti Iráku. Senátoři hodnotili i možné hrozby ze strany režimu Saddáma Hussajna.
TSENÁT USA SCHVÁLIL VÍC PENĚZ PRO ARMÁDU
Irák měl nedostatek materiálu
Americký Senát schválil vojenské výdaje ve výši 335,4 miliardy dolarů na příští rok, který začíná 1. října. Jde o největší jednorázové navýšení vojenského rozpočtu v uplynulých dvou desetiletích.
Bývalý lídr inspektorů OSN uvedl, že během války v Zálivu měl Irák vybavení i technologie, ale nedostatek materiálu k sestavení jaderné zbraně.
"Otázka zní: Získal již Irák potřebný štepitelný materiál, ať už obohatil uran z domácích zdrojů nebo ho dodaly vnější zdroje? Odpověď neznám," vypověděl Butler.
Bude mít Bagdád brzy atomovou bombu?
Bývalý irácký inženýr Khidir Hamza, který utekl z Iráku v roce 1994, a vypovídal během senátního slyšení společně s dalšími kolegy, uvedl, že jeho země by mohla sestrojit atomovou bombu do roku 2005.
Hamza citoval odhady německých tajných služeb, podle nichž má Irák k dispozici přes 10 tun uranu a jednu tunu lehce obohaceného uranu. "Toto množství stačí k sestrojení tří jaderných zbraní během tří let," podotkl Hamza, podle něhož se iráčtí odborníci snaží prodloužit dolet raket, aby mohli zasáhnout Izrael.
Diktátor Saddám Hussajn odmítl, že by Irák vyráběl zbraně hromadného ničení, ale od roku 1998 také odmítal do země vpustit mezinárodní inspektory OSN.
Bush hledá důvod zaútočit
Bushova administrativa podle amerických médií probírá možnosti vojenského úderu proti Iráku a hledá záminku. Snaží se mimo jiné prokázat spojení Hussajnova režimu s teroristickou sítí Al-Káida, jejíž členové stojí za teroristickými útoky proti USA z 11. září.
Podle Richarda Butlera však Bagdád chemické, biologické ani jaderné zbraně teroristickým skupinám neposkytuje. "Nevím o důkazu, že by Irák tyto technologie poskytl neiráckým teroristickým skupinám," uvedl bývalý inspektor.
Khidir Hamza však tvrdí, že Hussajnovy pletky s mezinárodním terorismem mají dlouhé trvání, začínající v sedmdesátých letech zabíjením nepohodlných Iráčanů v zahraničí až po nynější styky s islámskými fundamentalisty.
"S ekonomikou sovětského typu, zamřenou na válku a její potřeby, je Irák jedinou arabskou zemí, v níž arabští extremisté spatřují budoucího vyzyvatele izraelských a amerických zájmů v regionu. A pokud se Saddámovi podaří dokončit jadernou zbraň, stane se nesporně vůdcem Arabů," soudí Hamza.
Senát se bojí chaosu v zemi
Zahraniční výbor amerického Senátu kromě zbrojních iráckých programů zabýval podporou případné vojenské akce americkými spojenci a plány vývoje Iráku po svržení Hussajna.
"Bylo by tragédií, kdyby byl odstraněn tyran a v zemi byl zanechán chaos. Jedna věc je však jasná: Hussajn musí přijít o zbraně, a nebo o moc," řekl předseda výboru Joseph Biden, senátor za stát Delaware.
Prezidenta George Bushe však vyzval, aby ještě před pravděpodobnou válkou pro ni zajistil doma a v zahraničí potřebnou podporu. Biden, který předsedal senátním slyšením k otázce politiky vůči Iráku, nevyloučil možnost vzniku široké opozice proti válce.
