Vojenský zásah může zastavit jediné - že Saddám veřejně odvolá rozhodnutí pozastavit spolupráci se zbrojními inspektory OSN. Irácký diktátor teď tvrdí, že tímto krokem rozhodně nechtěl vyvolat krizi ve vztazích s Radou bezpečnosti. "Irák má jednoduchou volbu: změnit kurs, nebo čelit následkům," řekla proto americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová a dala najevo, že USA už nebudou tolerovat Saddámovo kličkování: "Po měsíce jsme tvrdili, že na stole jsou různé možnosti. Bohužel jedna diplomatická iniciativa za druhou troskotala. Dalších varování není třeba," dodala. To, že jsou letecké údery opravdu na spadnutí, potvrdil i britský premiér Tony Blair, který včera obvinil Saddáma, že lže a vědomě provokuje. "Nemůžeme tyto provokace tolerovat, ani nereagovat, zatímco on posiluje své zbraně hromadného ničení," dodal Blair. Prominentní republikánský senátor Dick Lugar byl ještě přímější a prohlásil, že jediné, co zabrání Iráku, aby ohrožoval své sousedy zbraněmi hromadného ničení, je zabití Saddáma Husajna. Přes vypjatou atmosféru na mezinárodním poli panoval včera v Bagdádu klid. O přípravách na eventuální spojenecký útok svědčily pouze fronty u benzinových stanic. "Iráčané se útoku nebojí, protože je jedno, jestli umírají v nemocnicích, kde chybějí léky a zařízení k léčbě, nebo při bombardování," prohlásil místopředseda vlády Tárik Azíz. Iráčané nicméně dávají najevo víru, že útok bude na poslední chvíli odvolán. "Hysterického amerického býka" podle místního tisku zastaví pouze OSN a její generální tajemník Kofi Annan. Bagdád pak ještě může počítat částečně s Ruskem a Čínou, které i včera vyzývaly k upřednostnění diplomacie před zbraněmi a možnost použití síly odsoudily. Nicméně zároveň důrazně vyzývají Bagdád, aby se podvolil mezinárodním rezolucím. Humanitární pracovníci OSN, kteří zůstali v Bagdádu, se zatím přestěhovali z bezpečnostních důvodů z hotelů do bagdádského střediska své organizace. Mluvčí OSN v Iráku Eric Falt řekl, že zaměstnanci byli do sídla přestěhováni před očekávaným útokem, ale že se pohybují po iráckém hlavním městě bez omezení. "Je to normální preventivní opatření odpovídající situaci," dodal Falt. OSN ve středu a ve čtvrtek stáhla z Iráku zbrojní inspektory a humanitární pracovníky a v Bagdádu ponechala pouze 50 a na jihu a na severu země asi 230 lidí. Mezi těmi, kdo zůstali, je například vyslanec OSN v Iráku Prakáš Šáh, jehož generální tajemník OSN Kofi Annan požádal, aby pokračoval ve snaze vyřešit současnou krizi diplomatickou cestou. V Bagdádu je také nově jmenovaný koordinátor EU pro Irák Hans von Sponeck. Francouzské diplomatické zdroje oznámily, že do Iráku se během včerejška vrátil francouzský diplomat Yves Aubin de la Messuziere, kterého Paříž odvolala na začátku krize ke konzultacím. Ministerstvo zahraničí oznámilo, že vyslanec do Bagdádu neveze žádný vzkaz francouzské vlády. Paříž přitom pomáhala s Ruskem při minulé obdobné krizi v únoru udržet v chodu diplomacii, ale tentokrát dala najevo, že očekává, že Irák okamžitě obnoví 31. října zastavenou spolupráci se zbrojními inspekcemi. Irácké deníky pak včera většinou zcela pominuly čtvrteční varování, které Iráku adresovaly arabské země. Ministři zahraničí šesti zemí Perského zálivu, Sýrie a Egypta v Dauhá doporučily Iráku, aby řešil situaci rozumně a skoncoval s konfrontací. Za důsledky vojenské akce podle nich ponese odpovědnost vláda Saddáma Husajna. Irácké listy naopak ujišťovaly, že Irák je schopen ubránit se Spojeným státům. "Jakákoli omezená akce se mine účinkem; velká akce otřese celou oblastí a povede k neočekávaným důsledkům," uvedl As-Saura. USA zatím rozmístily v Perském zálivu více sil, než bylo původně oznámeno. Zatímco ještě ve středu hovořil Pentagon o 84 letounech a 3000 vojáků, tak nyní počítá Washington s údernou silou 139 vojenských letounů a 5000 příslušníků armády USA.
14. listopadu 1998
