Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Američtí policisté mohou zadrženým odebrat DNA bez soudního souhlasu

  22:28aktualizováno  22:28
Američtí policisté mohou odebírat zadrženým lidem vzorky DNA, aniž by k tomu potřebovali soudní povolení. Rozhodl o tom v pondělí Nejvyšší soud USA, podle jehož verdiktu je odebírání genetického materiálu na stejné úrovni jako snímání otisků prstů.

Identifikovat zadrženou osobu je podle soudce Kennedyho legitimní zájem úřadů. | foto: U.S. Customs and Border Protection

Nejvyšší americká soudní instance svým pondělním verdiktem zvrátila rozhodnutí odvolacího soudu státu Maryland, který loni prohlásil za nelegální případ odebrání vzorku DNA od muže jménem Alonzo Jay King.

Ten byl v roce 2010 usvědčen ze znásilnění a dostal doživotí. Policisté mu ovšem odebrali DNA, aniž k tomu měli příkaz soudu a podle odvolacího soudu tak porušili americkou ústavu. Jmenovitě její čtvrtý dodatek, který chrání občany USA před neodůvodněnými zásahy úřadů do jejich soukromí.

Nicméně, více než dvě desítky amerických států unie již bez ohledu na tento dodatek povoluje odebírání DNA lidem důvodně podezřelým ze spáchání trestného činu. Nejvyšší soud jim dal těsným poměrem hlasů pěti ku čtyřem za pravdu a stanovil, že tato praxe není v rozporu s ústavou Spojených států.

DNA je podle Anthonyho Kennedyho, který je soudcem Nejvyššího soudu, používána k identifikaci a není sama o sobě důkazem o zločinu. Podobně se zachází s otisky prstů. Identifikovat zadrženou osobu je podle Kennedyho legitimní zájem úřadů.

Oponenti tohoto rozhodnutí argumentovali tím, že policie dostává do rukou velkou pravomoc a může nadměrně zasahovat do soukromí zadržených. "Nenechte se mýlit: kvůli dnešnímu rozhodnutí může být vaše DNA zahrnuta do národní databáze, pokud budete kdykoli zadrženi, ať už právem či neprávem," prohlásil Kennedyho kolega, konzervativní soudce Antonin Scalia, který se při rozhodování přidal k liberálním členům soudu a postavil se proti odebírání DNA.

Americké úřady již nyní vytvářejí databáze vzorků DNA získaných od usvědčených zločinců. Nyní se jim otevírá cesta ke shromažďování genetického identifikačního materiálu od daleko většího počtu lidí.

Autoři: ,


Témata: Nejvyšší soud


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.