V Japonsku se začalo vážně diskutovat o vybudování systému v roce 1998. Tehdy přeletěla souostroví severokorejská balistická raketa, která pak spadla do Tichého oceánu.
První stupeň systému tvoří čtyři zařízení Aegis vybavená americkým systémem Standard Missile-3, která jsou schopna zasáhnout střely se střední dráhou letu. Druhý stupeň tvoří vylepšené rakety Patriot.
Systém bude uveden do provozu v roce 2007, plně funkční by měl být o čtyři roky později. Tokio počítá s náklady 6,5 miliardy dolarů během prvních pěti let. Japonsko také musí nejprve změnit zákon, který omezuje obchod se zbraněmi.
Tokio: Rakety do USA nesestřelíme
Projekt zřejmě vzbudí kritiku některých zemí jihovýchodní Asie. Americké snahy rozšiřovat protiraketový obranný systém znepokojují hlavně Čínu, upozorňuje expert na obranu Robert Karniol.
"Systém by eliminoval odstrašující účinek čínských jaderných zbraní, navíc by mohl zasáhnout v případném konfliktu s Tchaj-wanem," vysvětlil expert zpravodajství Jane's Defence Weekly.
Tokio se snaží rozptýlit obavy. "Naprosto nemáme v úmyslu ohrozit jiné státy. Je to čistě obranný systém," prohlásil tajemník vlády Jasuo Fukuda. Podle ministra obrany Šigeru Išiby japonská ústava zakazuje zasahovat do obrany spojenců.
Izrael má funkční protiraketový štít
Úspěšný test protiraketového systému Arrow provedl v týdnu Izrael. Podařilo se mu zasáhnout střelu vypálenou z letadla. Zbraň s hebrejským názvem Hec vyvíjí izraelská zbrojovka IAI ve spolupráci s Američany, kteří projekt částečně financují.
Izraelský systém je funkční, byl připraven už během iráckého konfliktu. Ve válce v Zálivu v roce 1991 vypálil Irák na Izrael 39 střel Scud s konvenčními hlavicemi. Útok si vyžádal dva mrtvé a stovky zraněných.
USA se obávají Íránu a KLDR
Americké zkoušky komplexního systému NDM probíhají se střídavými úspěchy. Podle plánů Pentagonu by "protiraketový deštník" měl být funkční v roce 2005. Pentagon se obává zemí, jako jsou Írán či Severní Korea.
Írán tento týden oznámil, že zmodernizuje své rakety středního doletu Šahab-3. Podle vojenských odborníků jsou schopné donést tunovou hlavici do vzdálenosti 1300 kilometrů a zasáhnout Izrael i americké základny v Perském zálivu.
Na osm desítek zemí vlastní asi 70 000 kusů raket s plochou dráhou letu.
