Henry Johnson (vlevo) a William Shemin na dobových snímcích. | foto: AP

Obama ocenil veterány po sto letech. Medaili zdržel rasismus, míní rodiny

  • 16
Spojené státy po sto letech ocenily dva hrdiny 1. světové války. Nejvyšší vojenské vyznamenání jim posmrtně udělil prezident Barack Obama. Za ocenění vojáků mnoho let bojovali jejich rodiny i aktivisté. Podle nich za odmítáním hrdinů byl antisemitismus a rasismus. Jeden voják byl totiž Žid a druhý Afroameričan.

Veřejnost nikdy nepochybovala o statečnosti a hrdinských činech seržanta Williama Shemina a vojína Henryho Johnsona. Trvalo však dlouhých sto let, než se dočkali uznání z oficiálních míst.

V úterý večer jim americký prezident Barack Obama posmrtně udělil Medaili cti. „Nikdo, kdo sloužil naší zemi, by neměl být zapomenut,“ prohlásil Obama na slavnostním ceremoniálu a přidal slova chvály na adresu dvojice hrdinů, kteří zachránili život svých kamarádům ve zbrani na bojištích 1. světové války v daleké Francii.

Medaile cti

Medaile cti (v originále Medal of Honor) je nejvyšší vojenské vyznamenání udělované vládou Spojených států amerických. Je udělována příslušníkům amerických ozbrojených sil, kteří riskovali život vysoko nad rámec svých povinností během akce proti nepřátelům Spojených států. Vzhledem k velice přísným podmínkám udělení je často předávána posmrtně. O výjimečnosti medaile svědčí i zvyk salutovat jejímu držiteli jako první bez ohledu na hodnost.

Zdroj: Wikipedia

Cesta za oceněním Shemina a Johnsona byla trnitá. Rodiny a další zastánci bojovali desítky let s úřady, píše server The New York Times. Nakonec se jim podařilo dotlačit do Kongresu návrh na změnu legislativy, která původně dovolovala udělit nejvyšší vyznamenání nanejvýš pět let od válečného hrdinství.

Ocenění za Shemina přebrala jeho dcera Elsie, která po mnoho let shromažďovala potřebné materiály, které měly americký Kongres přimět k vyznamenání jejího otce. Při svém pátrání se seznámila také se zákonem, který umožňoval přezkoumání zamítnutých Medailí cti pro vojáky židovského původu bojující ve 2. světové válce. Elsie se snažila prosadit podobnou výjimku i pro židovské bojovníky prvního světového konfliktu, uvádí server The Independent.

„Určitě v tom byl antisemitismus, o tom není pochyb,“ nechala se slyšet osmdesátnice Elsie, jejíž otec zemřel v roce 1973. „Teď se ale všechno zlé v dobré obrátilo. Vše je odpuštěno,“ radovala se v úterý po převzetí medaile.

Válečný hrdina, kterého přemohl alkohol

Za ocenění Johnsona se zasadil senátor za stát New York Chuck Schumer. Jeho tým shromáždil neprůstřelný archiv historických materiálů, které dokazovaly hrdinské počínání čerstvě vyznamenaného vojína. Dokumenty popisují útok dvanácti německých vojáků na postavení amerických vojáků 15. května 1918.

„Navzdory intenzivní nepřátelské palbě a zraněním se vzedmul k odporu a nepříteli způsobil několik ztrát. Když byli jeho kamarádi ve zbrani ošklivě zraněni, vojín Johnson zabránil, aby je Němci vzali do zajetí,“ stojí v dokumentech. Johnson podle dobových záznamů neváhal jít do pěstního souboje s nepřítelem a projevil tak „nesmírnou kuráž a dokázal udržet nepřítele do té doby, než zaveleli k ústupu“.

Johnson, rodák z Virginie, který se dříve živil jako portýr na nádraží, byl členem 369. pěšího pluku. Ten vešel do historie pod názvem Harlem Hellfighters (volně přeloženo jako Pekelní bojovníci z Harlemu, pozn. red.). Pluk se skládal téměř výhradně z afroamerických vojáků a na bojištích 1. světové války působil pod francouzským velením (více o jednotce se v angličtině dočtete zde).

Johnson byl po válce oceněn francouzským Válečným křížem, což je vyznamenání za chrabrost v boji s nepřítelem a uděluje se francouzským a spojeneckým vojákům. Ve své domovině se uznání dočkal až dlouho po své smrti. V roce 1996 obdržel Purpurové srdce, nejstarší vojenské vyznamenání amerických ozbrojených sil. V roce 2002 pak získal ocenění Distinguished Service Cross, druhé nejvyšší armádní vyznamenání v USA. Medaili cti za něj v úterý převzal velitel newyorské Národní gardy Louis Wilson.

Nyní je z Johnsona oceněný válečný hrdina. Jeho život však skončil smutně, stranou společnosti. Nedokázal se vypořádat s hrůzami, které prožil v bitevní vřavě. Po návratu do Spojených států propadl alkoholu. V roce 1929 zemřel v malé nemocnici pro válečné veterány v Illinois. Bylo mu 32 let.

Podívejte se, jak Obama předával Medaile cti:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video