Podle listu se o válce rozhodlo několik dní poté, co Irák loni 8. prosince předal OSN rozsáhlou zprávu o svých programech zbraní hromadného ničení, která však zklamala americké očekávání.
"Převládl pocit, že si dělají z Bílého domu legraci," řekl listu nejmenovaný americký představitel.
Válka v Iráku pak začala o tři měsíce později 20. března. USA a Británie se mezitím pokoušely získat pro vojenskou operaci souhlas Rady bezpečnosti OSN. Narazily však na odpor Francie, Německa a Ruska.
Na zveličování hrozby, kterou podle Washington představoval irácký zbrojní arzenál, upozornily i australské tajné služby.
"Naše vláda varování ignorovala," řekl agentuře Reuters bývalý vedoucí analytik australských zpravodajců Andrew Wilkie, který opustil úřad kvůli nesouhlasu se zapojením Austrálie do úderu na Irák.
"Informace Spojených států ohledně nebezpečnosti iráckých zbraní byla chybná, protože byl velký politický tlak na vojenské řešení krize," uvedl Wilkie.
Zpravodajský výbor dolní komory Kongresu USA nedávno vyzval americkou Ústřední zpravodajskou službu, aby přezkoumala kvalitu svých informací, které před zahájením války dávala politickým představitelům ohledně zbraní hromadného ničení v Iráku.
