Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA neobětují protiraketový štít kvůli Rusku, míní experti

  10:50aktualizováno  10:50
Cítíme se ohroženi, naše rakety ale rozmístíme, jen pokud americký protiraketový deštník v Evropě skutečně vznikne, proklamuje Rusko. Podle expertů Kreml jen "straší" svými strategickými zbraněmi a sleduje tím jiné zájmy, USA kvůli tomu plány na vybudování štítu jen tak neobětují.

Julianne Smithová, ředitelka Evropského programu v Centru strategických a mezinárodních studií (CSIS) | foto: U.S. Embassy Prague

Naposledy šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov oznámil, že Rusko hodlá rozmístit své rakety Iskander v Kaliningradské oblasti jen tehdy, vznikne-li v Evropě "fyzicky" americký protiraketový štít. - více o jednání Ruska s Evropskou unií čtěte zde

Podle americké expertky Julianne Smithové z Evropského programu v Centru strategických a mezinárodních studií (CSIS) si ale Spojené státy od Ruska nenechají do budování protiraketové obrany mluvit.

"Obamova administrativa rozhodně nevysílá a nechce vysílat signál, že by Rusko mělo jakýkoli vliv na rozhodování o protiraketovém systému," řekla Smithová, která se v Praze účastnila panelové diskuse k šedesátému výročí NATO, kterou připravila Asociace pro mezinárodní otázky ve spolupráci s Informačním centrem o NATO v Praze.

Nová administrativa je podle ní ochotna vést s Ruskem spíše dialog o kontrole zbrojení, například o smlouvě START 1. Možné zdržení projektu protiraketové obrany kvůli ekonomickým a technickým otázkám je možná pro některé příležitostí k jednání s Ruskem, rozhodně to prý ale není ta hlavní motivace. "Věřte mi, že pro USA jsou důležitější vztahy s jejich klíčovými spojenci než se zemí, která klade spíše překážky," konstatovala Smithová.

Obamova administrativa má dvě podmínky

Obamova administrativa je podle Smithové odhodlána systém postavit, ale má dvě podmínky: chce se nejprve podívat na finanční efektivitu, zejména ve světle nynější hospodářské krize, a pak také na to, jestli systém dostatečně dobře funguje.

"Na to v USA nejsou jednoznačné názory a nová administrativa váhá s dalším rozvojem systému, dokud se podrobněji nepodívá na ty dvě podmínky," řekla expertka s tím, že proto pravděpodobně dojde k nějakému malému zdržení. "Jsem si jistá, že nová administrativa najde způsob, jak situaci vyřešit, a já si dokážu představit, že se systém pohne kupředu, jen asi ne v roce 2009," dodala.

Už předem podle ní bylo jasné, že mezi vládou Bushe a Obamy bude - pokud jde o protiraketovou obranu - rozdíl, ovšem nikoli až tak v podstatě věci, jako spíše v postupu.

"Bushova vláda upřednostňovala postupné budování protiraketové obrany - čili testování, výstavba, testování, výstavba atd. Obamova administrativa by raději postupovala formou testování, testování a teprve pak výstavba, výstavba. Čili nejde o smysl systému, ten nikdo nepopírá, ale o proceduru. Kdyby si Obamova vláda myslela, že protiraketová obrana nemá cenu, tak by ji přece ani netestovali," uvedla Smithová.

Rusko chce získat ztracený vliv

Rusko stále "vyhrožuje" rozmístěním raket, pokud základny amerického protiraketového systému na území Polska a Česka skutečně vzniknou. Prý to není vyhrožování, ale naprosto nezbytný "vojensko-technický krok".

"Rusko má dlouhodobě problémy se svými konvenčními ozbrojenými silami. Ruská armáda je neefektivní, provází ji jeden problém za druhým. Rusko proto soustřeďuje svou pozornost na strategické síly. Pokud něco modernizuje, tak jde výhradně o strategické vojenské prostředky. Z toho důvodu v této debatě o protiraketové obraně vyhrožuje právě těmito prostředky," řekl politolog Břetislav Dančák z Mezinárodního politologického ústavu.

Podle něj je "reálná" hrozba použití strategických zbraní proti České republice nebo dalším zemím střední Evropy ze strany Ruska velmi malá. Rusko se tak snaží Západ jen zastrašovat. "Jde o politickou hru. Strategické zbraně Rusko používá jen jako symbol," dodal Dančák.

Opakovaná prohlášení, že se Rusko cítí být americkým protiraketovým systémem ohroženo, prý svědčí o tom, že Kreml vnímá debatu o umístění amerických prvků protiraketové obrany v Evropě jako příležitost k tomu, aby ovlivnil její průběh. "Kreml se stále domnívá, že střední Evropa je ve sféře ruského zájmu, a snaží se získat zpět nějaký vliv, který ztratil během rozšiřování NATO," konstatoval Dančák.

Přesvědčit Rusko, aby se do projektu třeba zapojilo, bude podle jeho slov zřejmě nemožné. Ačkoliv Rusko takovou nabídku na spolupráci dostalo několikrát, postoj Kremlu je stále stejný. "Domnívám se proto, že neustálé odmítání svědčí o tom, že má Rusko zcela jiné cíle. Rusko chce mít vliv na střední Evropu, což ale Západ nesmí dopustit," řekl Dančák.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americké stroje F-22 Raptor na základně Lakenheath v Británii
Superstíhačky jsou zpátky v Evropě. Raptory se zapojí do několika cvičení

Hned šest superstíhaček F-22 Raptor vyslaly Spojené státy o víkendu znovu do Evropy v rámci balíčku na odstrašení Ruska. Jde o teprve třetí nasazení těchto...  celý článek

Dynamická ukázka modifikovaného  pancéřového bojového tanku T-72M4 CZ
Na Dnech NATO se bojovalo na zemi i ve vzduchu. Saúdy zradilo počasí

I přes nepřízeň počasí navštívilo sobotní program Dnů NATO v Ostravě více než 65 tisíc lidí. Pro diváky pravděpodobně nejatraktivnější představení...  celý článek

Rumunský 26. pěší pluk přezdívaný "Rudí škorpioni" tvoří jádro nové vícenárodní...
Nechceme novou studenou válku, řekl šéf NATO k opatřením na jihovýchodě

V rumunské Craiově od listopadu začne působit další vícenárodní brigáda NATO na odstrašení Ruska. Podobně jako další bojové skupiny Aliance v Pobaltí a v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.