Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA neměly hodinu pod kontrolou 50 jaderných střel. Kvůli chybě počítačů

  7:34aktualizováno  17:14
Obsluha Warrenovy letecké základny ve Wyomingu nemohla v sobotu kvůli selhání počítačů hodinu ovládat padesát mezikontinentálních jaderných střel. Prezident Barack Obama by v tu chvíli mohl devítinu amerického jaderného arzenálu ovládat pouze z nouzového velitelství umístěného ve speciálních letadlech.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Rakety se podle časopisu The Atlantic ocitnuly během výpadku ve stavu, který vojáci označují jako "LF Down" (LF mimo provoz). Obsluha na základně s nimi v takovém případě nemůže komunikovat.

Nepřipojené prý také byly různé bezpečnostní protokoly vestavěné do střel. Prezident Barack Obama se o problému dozvěděl v úterý ráno.

Jaderné centrum

Warrenova základna je centrem strategických amerických jaderných sil. Jsou zde umístěny mezikontinentální balistické rakety Minuteman III. Nacházejí se v bunkrech po celé základně a jsou neustále ve stavu nejvyšší pohotovosti.

"Něco tak velkého jako tohle se nikdy nestalo," řekl prezidentovi jeden důstojník obeznámený s případem. Občas se podle něj něco takového stane s jednou či dvěma raketami. Několik jaderných hlavic obvykle bývá mimo službu kvůli údržbě. Za extrémních podmínek se prý armáda dokáže vyrovnat s výpadkem šesti či sedmi raket.

"Nikdy jsme ale neztratili kontrolu nad 50 mezikontinentálními střelami a jejich funkčností," uvedl důstojník.

"Na chvíli nastal výpadek, střely ale ani na chvíli nebyly bez ochrany mnoha záložními bezpečnostními, pojistnými a velícími funkcemi. Veřejnost nebyla ani na okamžik ohrožena," uvedla mluvčí amerického vojenského letectva Christy Noltová.

Za výpadek mohla chyba počítačů, ne výpadek proudu

Původně se spekulovalo, že za výpadek mohl výpadek proudu. Televizní stanice CBS News ale informovala, že podle inženýrů z letecké základny za odpojení raket mohlo hardwarové selhání jednoho počítače, který řídí odpalování raket.

Postupně vznikl v odpalovacím systému "šum", který vyvolal řadu chybových hlášení. Obsluha proto nakonec systém raději odpojila. Armáda incident stále považuje za nehodu a ne za pokus o sabotáž.

Do systému ovládajícího jaderné střely je téměř nemožné se nabourat zvenčí. Armáda proto nepředpokládá, že by šlo například o útok hackera.

Spojené státy mají podle časopisu The Atlantic v současnosti v jaderném arzenálu 450 mezikontinentálních balistických raket Minuteman III. Některé nesou více jaderných hlavic. Obama se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem letos na jaře podepsal novou smlouvu START o jaderném odzbrojení, která by měla jaderné arzenály obou zemí zredukovat.

Warrenova základna, Wyoming

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Muslimská komunita v Ripollu vyjádřila soustrast blízkým obětí teroristických...
Pro místní jsme stále Maurové, říká bratranec katalánských teroristů

Byli mladí a neměli žádné sociální ani pracovní problémy. Přesto se nechali zlákat radikálním imámem a spáchali nejhorší teroristický útok ve Španělsku od roku...  celý článek

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Na předměstí indického města Bombaj se potulují modří psi. Za neobvyklou barvu...
Psi v Indii zmodrali. Může za to průmyslový odpad vypouštěný do řeky

Na předměstí indického města Bombaj se objevili modří psi. Poté, co byl případ nahlášen výboru pro kontrolu znečištění, se ukázalo, že za změnu barvy jejich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.