Vznik ICC - Hans Corell a Richard Ryan

Vznik ICC - Hans Corell a Richard Ryan - Hans Corell (vpravo), generální tajemník Organizace spojených národů, přijímá od velvyslance Irska při OSN Richarda Ryana ratifikační dokumenty, které umožnily vznik historicky prvního stálého tribunálu pro válečné zločiny. Listiny předalo v New Yorku i dalších devět zemí. (11. dubna 2002) | foto: Reuters

USA: nás se mezinárodní soud netýká

  • 60
Mezinárodní trestní tribunál odsouhlasilo mezinárodní společenství jen před pár týdny, ale už dostal první ránu. Jedna z nejmocnějších zemí světa s ním nechce nic mít, i když ho podpisem podpořila. USA odmítly všechny závazky souvisejících s tribunálem, který má soudit válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti. Jeho založení podpořilo 66 zemí světa. Tribunál má začít pracovat v roce 2003.

USA si vyhrazují právo ignorovat výnosy a příkazy tribunálu. Rozhodnutí kritizované americkými spojenci i organizacemi na obranu lidských práv je obsaženo v dopise, který americká vláda v pondělí zaslala generálnímu tajemníkovi OSN Kofimu Annanovi.

"Spojené státy nezamýšlejí stát se součástí smlouvy o tribunálu. Spojené státy necítí žádné právní závazky vyplývající z jejich podpisu," uvedl v dopise Annanovi náměstek amerického ministra zahraničí John Bolton.

První stálý tribunál v dějinách vznikne 1. července a bude projednávat zločiny spáchané po tomto datu.

Zvláštní velvyslanec USA pro záležitosti válečných zločinů Pierre-Richard Prosper prohlásil, že tímto dopisem USA neutralizují svůj podpis. Podle něj teď Washington může například odmítnout jakoukoli žádost soudu na vydání hledaných lidí. "Říkáme tím, že nemáme žádné závazky."

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld řekl, že tribunál by mohl odradit nasazení americké armády tím, že by "vystavil americké muže a ženy v uniformě riziku zpolitizovaného stíhání."

Vláda bývalého prezidenta Billa Clintona smlouvu o ICC  přes výhrady podepsala s tím, že to Washingtonu umožní podílet se  na rozhodování o procedurách, jimiž se bude soud řídit. Kabinet George Bushe byl myšlence mezinárodního soudu nakloněn od počátku ještě méně. 

ZÁKON POMÁHÁ ICTY

Jugoslávie schválila zákon o spolupráci s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který umožní vydávat občany k trestnímu stíhání do Haagu. Odstraní se tak překážka pro zadržení a extradici spolupracovníků bývalého prezidenta Slobodana Miloševiče a dalších podezřelých, kteří se skrývají.

více o Miloševičovi

Spojenci jsou zklamáni
Američtí spojenci Kanada a Evropská unie vyjádřily nad tímto krokem zklamání. Bushova vláda popudila spojence již tím, že jednostranně odstoupila od kjótského protokolu o klimatu a o smlouvě o protiraketové obraně ABM.

Šéf oddělení OSN pro smlouvy Palitha Kohona uvedl, že jeho oddělení není s to najít precedens pro to, že by nějaká země takto ustoupila od svých závazků.

Organizace pro lidská práva Human Rights Watch sídlící v USA uvedla, že odstoupení od smlouvy je prázdné gesto, které dále vzdálí Washington od nejbližších spojenců.

Jeden ze stoupenců ICC v USA, demokratický senátor Christopher Dodd, řekl, že krok Bushovy vlády je "nezodpovědný, izolacionistický a odporující našim klíčovým národním zájmům".

Soud podpořilo 66 zemí
Stálý mezinárodní tribunál pro souzení válečných zločinů (ICC) bude prvním podobným soudem. Předpokládá se, že bude působit v Haagu. Tvořit je bude 18 soudců z různých zemí, jež ratifikovaly dohodu, s devítiletým mandátem. Nezávislý žalobce bude volen také na devět let členskými státy tribunálu.

ICC se bude zabývat masovými vraždami a dalším rozsáhlým porušováním lidských práv. Rada bezpečnosti OSN ustavila již dva tribunály pro souzení podobných zločinů, které jsou ovšem jen dočasné. Zabývají se válečnými zločiny v bývalé Jugoslávii (ICTY) a Rwandě (ICTR).

Ratifikační dokumenty zástupců deseti zemí převzal v sídle OSN v New Yorku náměstek generálního tajemníka OSN Hans Corell. "Jde o převratnou událost. Další stránka v lidské historii byla otočena," prohlásil.

KDO BYL U VZNIKU ICC

* Při slavnostním ceremoniálu složily ratifikační listiny Bosna, Bulharsko, Kambodža, Kongo, Irsko, Jordánsko, Mongolsko, Niger, Rumunsko a Slovensko.
* Všech deset zemí předložilo ratifikace najednou, aby čest stát se 60. státem klíčovým pro vznik tribunálu nepřipadla jen jedné zemi.

O zřízení stálého tribunálu rozhodla smlouva z roku 1998, kterou v Římě podepsalo 139 zemí. Doposud ji ratifikovalo 66 států, což je o šest více, než bylo minimálně zapotřebí.

Česká republika tak zatím neučinila, protože je nutná změna ústavy. Její stávající znění totiž neumožňuje vydat českého občana k soudnímu řízení před mezinárodní tribunál.

"Mezinárodní trestní soud je pravděpodobně nejvýznamnější institucí na ochranu lidských práv vytvořenou za posledních padesát let. Do jara příštího roku ratifikuje dokument o vytvoření tribunálu až sto zemí světa," říká Richard Dicker z Human Rights Watch.

ICC podporují hlavně evropské země a Kanada. Pro je i řada latinskoamerických a afrických zemí. Pomaleji probíhá ratifikační proces v Asii. Stranou se drží i Rusko a Čína. V některých rozvojových zemích bývá tribunál vnímán jako prozápadní instituce.

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video