Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA možná půjdou na Irák i bez spojenců

  8:18aktualizováno  8:18
Spojené státy americké by v případě intervence do Iráku měly raději podporu svých spojenců, ale v případě potřeby jsou připraveny i k jednostranné akci. Řekl to americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Saddám Husajn v reakci řekl, že by útok USA na Irák byl útokem proti všem Arabům.

"Není ani tak důležité mít jednomyslnou podporu, ale je třeba přijmout dobré rozhodnutí," řekl Rumsfeld při návštěvě vojenských jednotek na základně v kalifornském Pendletonu.

Ocenil, že téměř polovina zemí na světě podporuje světovou válku proti terorismu, ale dodal, že "je třeba mít na paměti, že prezident nežádal o pomoc naše přátele v Evropě nebo naši koalici, aby podpořili jeho rozhodnutí o Iráku, protože rozhodnutí o Iráku ještě neudělal".

Americké ministerstvo zahraničí se mezitím snažilo zmírnit znepokojení mezinárodní veřejnosti vyvolané ostrými slovy viceprezidenta Dicka Cheneyho na adresu Iráku.

Ten v pondělí v Nashvillu v Tennessee před válečnými veterány jasně vyzval k "preventivnímu" útoku proti Saddámu Husajnovi a upozornil, že "riziko nečinnosti vůči Iráku je větší než riziko akce".

Mluvčí ministerstva zahraničí Richard Boucher zdůraznil, že tato slova nelze interpretovat jako "řinčení zbraní". Boucher potvrdil, že prezident George Bush se ještě nerozhodl, jaké kroky budou podniknuty ke změně režimu v Iráku, a odmítl i obvinění, že Washington se snaží prodat válečný plán.

"Jasně jsme řekli, jasně to řekl i Bílý dům a osobně prezident, že ještě nepadlo rozhodnutí," řekl Boucher a dodal: "Neprodáváme válečný plán, protože prezident ještě nepřijal řešení."

Cheneyho slova vyvolala kritiku některých spojenců USA, hlavně německého kancléře Gerharda Schrödera a egyptského prezidenta Husního Mubaraka.

Husajn: Intervence proti Arabům
Případný útok Spojených států amerických proti Iráku by byl útokem na všechny Araby, míní irácký vůdce Saddám Husajn, jehož citovala agentura INA.

"Terčem pohrůžek Američanů není samotný Irák, ale všechen arabský lid," prohlásil a dodal: "Irák splnil všechny povinnosti, k nimž ho zavazují rezoluce Rady bezpečnosti OSN. "

Husajn zároveň obvinil OSN z neplnění jejích závazků, včetně respektování nezávislosti a svrchovanosti Iráku a zrušení sankcí uvalených na Bagdád odvetou za invazi jeho vojsk do Kuvajtu v roce 1990.

Cheney: Útok na Irák je nezbytný
Americký viceprezident Dick Cheney v pondělí varoval, že Saddám Husajn bude mít v krátké době jaderné zbraně a pokud Spojené státy rychle proti Iráku nezasáhnou, vyplynou z toho katastrofální důsledky v mnoha oblastech.

Jeho projev přinesl podle pozorovatelů dosud nejjasnější zdůvodnění amerického plánu ke svržení bagdádského režimu, a to navzdory rostoucí opozici vůči tomuto záměru jak v americkém Kongresu, tak mezi americkými spojenci.

Saddám Husajn s jadernými zbraněmi v ruce "se bude snažit ovládnout celý Blízký a Střední východ, převzít kontrolu nad velkou částí světových zdrojů energie, přímo ohrožovat americké přátele v regionu a vystavit Spojené státy či jakoukoli jinou zemi jadernému vydírání," prohlásil Cheyney před válečnými veterány v Nashvillu.

Podle Cheneyho jde u Iráku zejména o zápas s časem. "Co (Saddám) chce, je čas, aby ho měl víc na investice do chemického a biologického zbrojního programu a k získání jaderných zbraní," řekl viceprezident.

Zdůraznil, že riziko nečinnosti vůči bagdádskému režimu je daleko větší než rizika vlastní vojenské akce. Spojené státy by měly podle Cheneyho uskutečnit v Iráku preventivní operaci a nečekat, až Saddám bude mít jadernou zbraň.

Jak napsal včerejší list The New York Times, Cheneyho projev plně odráží i názor prezidenta George Bushe a je součástí úsilí americké administrativy přesvědčit spojence, Kongres i americkou veřejnost o nutnosti "změny iráckého režimu".

Přitom i v řadách Bushovy vlastní Republikánské strany se ozývají vlivné hlasy politiků, které varují před "iráckým dobrodružstvím" a podceněním veřejné podpory.

Naposledy se k nim přidal James Baker, který v roce 1991 ve funkci ministra zahraničí za George Bushe seniora sehrál klíčovou roli při budování mezinárodní koalice proti irácké okupaci Kuvajtu. Podobně už dříve reagovali i další dva někdejší republikánští ministři zahraničí Henry Kissinger a Lawrence Eagleburger.

"Přestože by USA určitě (ve vojenské operaci proti Iráku) uspěly, neměli bychom tak činit sami a prezident by měl odmítnout rady těch, co mu to doporučují," napsal Baker před několika dny v New York Times.

"Kdybychom do toho šli sami, případně společně s jednou či dvěma zeměmi, náklady ve všech oblastech by byly mnohem větší, stejně jako politické riziko, a to jak domácí, tak mezinárodní," uvedl Baker.

Také mezi americkými zákonodárci, a to napříč oběma stranami, převažuje názor, že prezident Bush by do akce neměl jít sám. I když právníci Bílého domu došli k závěru, že prezident k vyslání vojáků na Irák nepotřebuje souhlas Kongresu, poslanci jsou přesvědčeni, že jejich podpora je nutná a užitečná.

"Nejde o to, co je a není legální," uvedl republikánský senátor Chuck Hagel. "Pokud prezident chce zahájit válku, tak by raději měl mít podporu Kongresu a Američany na své straně."

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký válečný křižník Indianapolis, který 30. července 1945 potopila...
Američané objevili vrak křižníku Indianapolis, který převážel atomovku

V Tichém oceánu byl nalezen vrak amerického křižníku Indianapolis, který 30. července 1945 potopila japonská ponorka. Šlo o poslední větší válečnou loď...  celý článek

Younes Abouyaaquoub, jeden z podezřelých z teroristického útoku v Barceloně
Španělé mají nového podezřelého z útoku, posílí bezpečnost v letoviscích

Řidič dodávky, který ve čtvrtek při teroristickém útoku v Barceloně zabil 13 lidí, je možná stále naživu a na útěku. Podle zpravodajského serveru BBC News to...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.