Další jednání tureckého parlamentu je naplánováno na 18. února. Pět set padesát zákonodárců rozhodne, zda USA budou moci vyslat na své základny další vojáky.
"Většina hlasů pro přišla z vládní strany AKP," komentoval mluvčí parlamentu jednání, které se konalo za zavřenými dveřmi.
AKP dosud prosazovalo mírové řešení krize okolo Bagdádu. Právě do Turecka totiž míří většina iráckých uprchlíků, jak ukázaly předchozí boje v Iráku. Proti válce je i většina Turků.
Další obavy Ankary budí možné ekonomické dopady úderu. USA ovšem přislíbily Turecku miliardu dolarů na válečné výdaje a podporu na finančních trzích, nestálých kvůli válce v sousedství.
"Turečtí vojáci se nezúčastní žádných bojů v možném konfliktu kvůli zakázaným zbraním," upozornil turecký premiér Abdullah Gul, který se nezvádá mírového řešení krize.
Ankara však doposud nemá v případné válce jistou ochranu spojenců z NATO. Členové aliance se dosud nedohodli, zda vyslyší americkou žádost o podporu během války.
Rozhodnutí by mělo padnout přístí týden. "Týká se to i vojenské ochrany Turecka před případným útokem," podotkl generální tajemník NATO George Robertson.
Členové aliance mají výhrady k načasování možného amerického úderu. "Co se týká podstaty, to jest nutnosti bránit Turecko a naplánovat tuto operaci, panuje naprostá shoda," podotkl Robertson.
Devatenáct členských zemí NATO se proto rozhodlo přikročit k tiché schvalovací proceduře, která zdrojů z NATO vyprší v pondělí odpoledne. Pokud žádný stát neporuší pravidla procedury, začne Vojenský výbor NATO plánovat preventivní obranu Turecka.
"Zvažujeme jen opatrná, odstrašovací a obranná opatření ve vztahu ke členovi aliance, který má náhodou hranici s Irákem. O ničem jiném jsme nejednali," zdůraznil Robertson.
