Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA mohou do Německa vydat nacistického dozorce „Ivana Hrozného“

  21:18aktualizováno  21:18
Spojené státy mohou vydat do Německa jednoho z nejhledanějších služebníků Třetí říše Johna Demjanjuka. Někdejší nacistický dozorce s přezdívkou Ivan Hrozný by se měl v Německu zodpovídat z toho, že se ve vyhlazovacím táboře Sobibor podílel na smrti 29 tisíc Židů.

John Demjanjuk na snímku z jednání civllního soudu v USA v roce 2006 | foto: ČTK

Demjanjuk (89) obvinění německé strany odmítá. Tvrdí, že sám byl v roce 1942 jako voják Rudé armády Němci zajat. V pátek soud rozhodl o odkladu jeho deportace. Vyslyšel Demjanjukovy obhájce, kteří tvrdili, že jejich klient je v tak špatném zdravotním stavu, že by cestu přes oceán nemusel přežít.

Argumentovali tím, že jeho převoz do Německa by se rovnal mučení nebo jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Prý trpí problémy s páteří, chudokrevností, nefungují mu správně ledviny, je zesláblý a když má stát nebo se pohybovat, potřebuje pomoc.

Demjanjukův německý advokát požadoval, aby nemocného prohlédl lékař, kterého by do USA poslal německý soud. Ten by měl posoudit, zda je Demjanjuk vůbec schopen cestu a soudní řízení zvládnout.

Imigrační soud dnes s platností od středy zrušil odklad jeho deportace. Demjanjuk by se deportaci vyhnul jen tehdy, kdyby uspěl s odvoláním.

Osobně vodil Židy do plynové komory

Devětaosmdesátiletý Demjanjuk by se měl v Německu zodpovídat před soudem z toho, že se údajně od března do konce září 1943 ve vyhlazovacím táboře Sobibor na území dnešního Polska spolupodílel na smrti nejméně 29 tisíc Židů.

Podle německého centrálního úřadu pro objasňování nacistických zločinů, který ho chce postavit před soud, je dost důkazů o tom, že Demjanjuk jako dozorce s přezdívkou Ivan Hrozný osobně vodil v Sobiboru Židy do plynových komor. V roce 1988 byl za podíl na masovém vyvražďování Židů v Jeruzalémě odsouzen k smrti, trest mu byl ale později zrušen.

Automechanik v důchodu Demjanjuk se narodil na Ukrajině pod křestním jménem Ivan. Po druhé světové válce se však odstěhoval do USA a získal americké občanství. V roce 2002 mu ho ale tamní úřady odebraly. Nebyl deportován, protože ho žádná země nechtěla přijmout. V USA žije bez státní příslušnosti.

Dnešní rozhodnutí amerického soudu přivítal předseda Světového židovského kongresu Ronald Lauder. "Je povinností států vydávat masové vrahy a jejich spolupachatele justici," uvedl Lauder. "Neexistuje žádné ospravedlnění pro další další průtahy v tomto případu," dodal.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mary Gramsová ztratila zásnubní prsten v roce 2004, když se na její farmě...
Kanaďanka před lety ztratila prsten, nyní vyrostl ze země na mrkvi

Dávno ukončené pátrání jisté kanadské důchodkyně po cenné rodinné památce vzalo nečekaný obrat díky mrkvi. Diamantový prsten ztracený před 13 lety jí pomohla...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

V centru Barcelony najel řidič dodávky do davu lidí. (18. 8. 2017)
Svědci: Útočník jezdil zleva doprava, chtěl přejet co nejvíc lidí

Barcelona se ve čtvrtek stala dalším z evropských měst, které si teroristé vybrali pro útok autem. Přímí svědci popisují, že když bílá dodávka najela do...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.