Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA mohou chtít vojenskou pomoc od Česka

  21:49aktualizováno  21:49
Brusel - (Od zpravodaje MF DNES) - Útok na USA je útokem na alianci, rozhodlo NATO v Bruselu. Na základě tohoto ohodnocení situace státy poprvé v historii NATO rozhodly o použití článku 5 alianční smlouvy. Ten zavazuje všechny členy včetně České republiky ke kolektivní obraně.

Země NATO včetně České republiky yhlásily, že pokud se potvrdí, že útočníci byli ze zahraničí, platí článek 5 alianční smlouvy. Podle něho musí všechny členské země poskytnout napadené zemi pomoc, a to i vojenskou. Generální tajemník NATO George Robertson potvrdil, že je to poprvé v dějinách aliance, co článek 5 bude uplatněn.
 
"Severoatlantická rada se dohodla, že pokud bude potvrzeno, že útok proti USA byl veden ze zahraničí, Bude se považovat za krok, na nějž se vztahuje článek 5 washingtonské smlouvy," oznámil pozdě večer Robertson. "Rozhodnutí je na Spojených státech – ty musí říci, odkud útok přišel," dodal.

Podle smlouvy o NATO je útok na jednoho z členů aliance útokem na všechny členské země. Cítíte se po úderu na USA také napadeni? Hlasujte v anketě.
Česká republika se tak poprvé bude podílet na kolektivní obraně v rámci NATO. Válka v Kosovu totiž nebyla společnou obrannou akcí, ale zásahem podle mandátu OSN.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík večer v televizi Nova prohlásil, že NATO žádnou vojenskou akci v souvislosti s odvetou za teroristické útoky v USA nechystá. Čtvrteční ranní vydání britského listu The Guardian nicméně přineslo informaci o tom, že aliance připravuje plán na masivní útok proti Afghánistánu, jestliže se potvrdí důkazy proti bin Ládinovi a jeho komplicům, kteří se zřejmě v Afghánistánu ukrývají. Útoku by se podle zdroje z NATO měly zúčastnit desetitisíce vojáků.

Smlouva zavazuje členské země aliance poskytnout všechny formy vzájemné pomoci včetně vojenské, pokud dojde k vojenskému útoku na jednoho z jejích členů. "Článek 5 předpokládá, že každý spojenec pomůže straně, která byla napadena," uvádí komuniké NATO.

Článek 5 měl původně chránit země aliance proti sovětské agresi.

Ministři zahraničí 15 členských zemí Evropské unie vyzvali "všechny Evropany", aby v pátek v poledne uctili třemi minutami ticha památku obětí úterních atentátů v USA. Pátek 14. září vyhlásili dnem smutku.

Ani teď ale nemusí Česká republika automaticky posílat vojáky do ciziny. Musí však počítat s tím, že ji o to Spojené státy jako napadený stát mohou požádat.

Události však ještě nedospěly k projednávání nějaké konkrétní společné vojenské akce. Mluvčí NATO Yves Brodeur popřel, že by se o něčem takovém mluvilo. Zdroj aliance ujistil, že "NATO nehodlá střílet na všechny strany".

Také Robertson tvrdí, že jde spíše o aktivní solidaritu a potvrzení smluvních závazků ze strany spojenců než o autorizaci nějakého konkrétního zásahu. Zároveň upozornil, že použití článku 5 pro Spojené státy znamená, že nemohou jednat jen na vlastní pěst, ale musí mít i souhlas a podporu osmnácti spojenců.

DÁLE ČTĚTE

VŠECHNY SOUVISEJÍCI ČLÁNKY

úterní on-line reportáž

středeční on-line reportáž

AKTUÁLNÍ ON-LINE REPORTÁŽ

Vlajky na půl žerdi, silná přítomnost policie a změny v agendě NATO i EU ukazovaly, jak obtížně zápasí organizace v Bruselu s americkou katastrofou. Jedno však bylo jasné: je nutné podpořit Spojené státy.

"V nejtemnějších hodinách dějin Evropy stály Spojené státy po jejím boku - dnes my stojíme po boku USA," ujistil šéf "vlády" EU Romano Prodi po mimořádném zasedání Evropské komise. "Musíme spolupracovat s prezidentem Bushem, aby se i naše obyvatelstvo mohlo těšit míru. Nepřipustíme, aby terorismus vyhrál či rozdělil svět, což je jeho záměr," dodal.

Ministři zahraničí EU proto podpořili záměr potrestat nejen pachatele útoků, ale i jejich ochránce. "Pro teroristy a jejich sponzory nebude bezpečné útočiště," prohlásili ministři. Ochránce teroristů chtěly zatím trestat jen USA.

Unie se rozhodla posílit svou zahraniční a vojenskou politiku. "Cílem těchto opatření bude posílit kapacitu unie, aby byla schopna účinně potírat mezinárodní terorismus," uvádí prohlášení EU. Unie chce do tohoto boje zapojit všechny mezinárodní organizace a zejména usiluje o přetnutí linek, po nichž proudí finanční pomoc pro teroristy.

"Jsme také připraveni poskytnout v případě potřeby praktickou pomoc, například při záchranných operacích nebo při hledání pachatelů," potvrdila Christina Gallachová, mluvčí Javiera Solany, který řídí evropskou diplomacii.

I Prodi ujistil, že jeho Evropská komise je připravena dodat všechnu potřebnou humanitární pomoc do USA. "Je třeba nechat na USA, aby rozhodli, co budou potřebovat," reagoval jeho mluvčí.

Poloprázdné ranní ulice belgických měst a množství pracovních absencí svědčily o tom, že úder v New Yorku postihl i Belgii. Po noci plné katastrofických obrazů a zpráv nikdo nespěchal do práce.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.