Přepracované plány pro vedení válečných operací mají podle Rumsfelda brát více v úvahu přesné zbraně, lepší zpravodajské služby a schopnost rychlejšího rozmístění jednotek.
"Po 11. září je nutné rychleji reagovat na jaderné či biologické hrozby," míní Rumsfeld, podle něhož mnoho velitelů stále žije v představách zastaralých doktrín a vojenského vybavení.
V Pentagonu nyní probíhá boj mezi civilními a vojenskými představiteli o velikosti síly, potřebné k zásahu proti Iráku. Nikdo však nepochybuje, že americká armáda je vyspělejší a mobilnější než za války v Perském zálivu v roce 1991.
Generálové trvají na tom, že akce proti Bagdádu potřebuje velmi rozsáhlé zapojení vojáků i techniky. Ministr obrany a jeho muži to zpochybňují. Argumentují rozvinutější logistikou, rychlejšími nákladními loďmi a letadly.
"Armáda je tak schopna umístit méně jednotek v rychlejším čase, což umožňuje koncentrovat sílu, která má stejný dopad, jako delší vyčkávání kvůli přesunu větších sil," míní jeden z generálů, kteří souhlasí s Rumsfeldem.
Američtí velitelé budou muset brát v úvahu i kooperaci s případnými koaličním jednotkami, mezi nimiž by však nemusely být žádné arabské.
"Všechny arabské země odmítají jakoukoli vojenskou akci proti Iráku a ani jeden arabský voják se takové akce nezúčastní," řekl Amr Músá, generální tajemník Ligy arabských států (LAS), která s americkým úderem nesouhlasí již od září.
Músá odmítl tvrzení, že Arabové sledují sílící hrozby proti Iráku jen jako diváci. "Arabská diplomacie hrála rozhodující roli v tom, že Irák souhlasil s návratem mezinárodních inspektorů. To je samo o sobě ohromným přispěním," zdůraznil šéf LAS.
Rada bezpečnosti OSN se však dosud nedohodla ohledně návratu zbrojních inspektorů. "Kdyby Irák nesouhlasil s jejich návratem, Rada bezpečnosti by schválila rezoluci k použití vojenské síly," míní Músá.
LAS se obává, že americký úder na Irák by destabilizoval celou oblast. Někteří členové, například Katar, však USA slíbili, že v případě útoku zváží veškeré žádosti o použití vojenských základen.
