Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA měly Usámu bin Ládina před osmi lety „na dosah“. Akci pokazily

  13:12aktualizováno  13:12
Americká armáda měla v prosinci 2001 "na dosah" arciteroristu Usámu bin Ládina, svou šanci v afghánských horách ale propásla. Podle zprávy za to může administrativa exprezidenta George Bushe, která tehdy k dopadení šéfa Al-Kajdy místo tisíců vojáků poslala jen malé komando. Jeden z nejhledanějších mužů planety tak mohl nerušeně zmizet.

Nejnovější nahrávka Usámy bin Ládina se objevila na internetové stránce islamistů As-Saháb. | foto: Reuters

Podle zprávy, sestavené na základě vojenských materiálů, se bin Ládin ještě v prosinci 2001 skrýval v komplexu jeskyní Tora Bora v Bílých horách na východě Afghánistánu. Američané prý tehdy měli možnost vyslat za ním několik tisíc vojáků. Místo toho tam poslali jen komando o asi stovce lidí a soustředili se na letecké útoky.

Proto prý 16. prosince bin Ládin a jeho ochranka "nikým neobtěžováni vyšli z Tora Bory a zmizeli na chaotickém pákistánském kmenovém území". "Nezapojeno zůstalo široké spektrum americké vojenské síly, včetně týmu ostřelovačů až po nejmobilnější jednotky námořní pěchoty," uvádí se ve zprávě.

Podle ní se šéf Pentagonu Donald Rumsfeld bál, že by příliš mnoho amerických vojáků v akci vyvolalo protiútok. Mimo to údajně uvedl, že nejsou dostatečné důkazy o pobytu bin Ládina v Tora Bora.

Afghánský bojovník poblíž komplexu Tora Bora v prosinci 2001. Americké letectvo oblast bombardovalo, protože se tam měl skrývat Usáma bin Ládin se stovkami členů Al Kajdy.

Rozhodnutí administrativy George Bushe ovlivnilo další průběh války v Afghánistánu, kde jsou dnes teroristické útoky na vzestupu, uvádí dále zpráva. Zahraniční výbor amerického senátu ji připravil na žádost demokratického kongresmana Johna Kerryho, který patří ke známým oponentům Bushovy politiky v boji proti terorismu.

Už léta tvrdí, že exprezident a jeho tým promeškali šanci zadržet bin Ládina, který stojí za útoky na USA z 11. září 2001. Podle AP lze proto současnou zprávu považovat také za varování kritikům, kteří stojí proti plánu posílit v Afghánistánu americkou vojenskou přítomnost.

Násilí v Afghánistánu dosahuje v současnosti nejvyšší úrovně od svržení fundamentalistického hnutí Taliban v roce 2001 a v příštích několika dnech současný americký prezident Barack Obama zřejmě oznámí vyslání vojenských posil do této asijské země. - čtěte Do Afghánistánu se možná vypraví na 40 tisíc čerstvých posil z USA a NATO

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Ilustrační snímek
V polském nákupním centru útočil muž s nožem, pobodal deset lidí

V nákupní centru v polském městě Stalowa Wola pobodal 27letý muž deset lidí, jedna žena na následky zranění zemřela. Policie útočníka zadržela. Při výslechu...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.