Podle zprávy, sestavené na základě vojenských materiálů, se bin Ládin ještě v prosinci 2001 skrýval v komplexu jeskyní Tora Bora v Bílých horách na východě Afghánistánu. Američané prý tehdy měli možnost vyslat za ním několik tisíc vojáků. Místo toho tam poslali jen komando o asi stovce lidí a soustředili se na letecké útoky.
Proto prý 16. prosince bin Ládin a jeho ochranka "nikým neobtěžováni vyšli z Tora Bory a zmizeli na chaotickém pákistánském kmenovém území". "Nezapojeno zůstalo široké spektrum americké vojenské síly, včetně týmu ostřelovačů až po nejmobilnější jednotky námořní pěchoty," uvádí se ve zprávě.
Podle ní se šéf Pentagonu Donald Rumsfeld bál, že by příliš mnoho amerických vojáků v akci vyvolalo protiútok. Mimo to údajně uvedl, že nejsou dostatečné důkazy o pobytu bin Ládina v Tora Bora.
Rozhodnutí administrativy George Bushe ovlivnilo další průběh války v Afghánistánu, kde jsou dnes teroristické útoky na vzestupu, uvádí dále zpráva. Zahraniční výbor amerického senátu ji připravil na žádost demokratického kongresmana Johna Kerryho, který patří ke známým oponentům Bushovy politiky v boji proti terorismu.
Už léta tvrdí, že exprezident a jeho tým promeškali šanci zadržet bin Ládina, který stojí za útoky na USA z 11. září 2001. Podle AP lze proto současnou zprávu považovat také za varování kritikům, kteří stojí proti plánu posílit v Afghánistánu americkou vojenskou přítomnost.
Násilí v Afghánistánu dosahuje v současnosti nejvyšší úrovně od svržení fundamentalistického hnutí Taliban v roce 2001 a v příštích několika dnech současný americký prezident Barack Obama zřejmě oznámí vyslání vojenských posil do této asijské země. - čtěte Do Afghánistánu se možná vypraví na 40 tisíc čerstvých posil z USA a NATO
