Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA kvůli Íránu nenabídly žádný „kšeft“ s radarem, tvrdí Medveděv i Obama

  14:20aktualizováno  20:29
Ruský prezident Dmitrij Medveděv popřel, že by mu Barack Obama ve svém dopise nabídl zrušení protiraketového štítu ve střední Evropě na oplátku za pomoc Kremlu s jaderným programem v Íránu. Podle Baracka Obamy byl dopis mylně prezentován jako "něco za něco". Prezident USA zopakoval, že omezení íránského programu sníží potřebu raketového štítu.

Dmitrij Medveděv ve Španělsku (3. březen 2009) | foto: Reuters

Barack Obama i jeho ruský protějšek Dmitrij Medveděv dnes uklidňovali vášně, které vzbudil dopis, ve kterém chtěl Obama údajně vyměnit protiraketový deštník za pomoc Kremlu s íránskou jadernou hrozbou.

Barack Obama na vojenské základně Camp LejeuneBarack Obama po schůzce s britským ministerským předsedou Gordonem Brownem prohlásil, že tisk necharakterizoval obsah dopisu přesně. "Totéž, co říkám v tomto dopise, říkám i veřejně. Totiž, že systém protiraketové obrany, o němž hovoříme v Evropě, je zaměřen nikoli proti Rusku, ale proti Íránu," řekl Obama novinářům po schůzce s britským premiérem v Bílém domě.

"A to, co říkám v tom dopise, je, že v závislosti na tom, jak snížíme rozhodnost Íránu vlastnit jaderné zbraně, tak to rovněž zmírní tlaky nebo nezbytnost mít systém protiraketové obrany," dodal Obama. Podle jeho slov byl dopis v tisku prezentován jako "něco za něco", a tak to prý není.

Medveděv: O výměnném obchodu nebyla řeč

O obsahu dopisu dnes hovořil i ruský prezident Dmitrij Medveděv. Během své návštěvy Španělska novinářům sdělil, že Moskva je ochotna s Washingtonem v otázce íránského jaderného programu spolupracovat. Dodal však, že ani v jejich telefonické konverzaci, ani v dopisech mezi prezidenty se neobjevil žádný návrh protislužby.

"Naši američtí partneři jsou připraveni diskutovat o problému a to je pozitivní. Před několika měsíci jsme slyšeli jiné signály: rozhodnutí bylo učiněno, není o čem mluvit a učiníme, jak jsme se už rozhodli," řekl Medveděv s tím, že Rusko povzbudila ochota Obamovy administrativy naslouchat stížnostem z Kremlu. O "výměnném obchodu" však prý nepadlo ani slovo.

Podle Medveděvovy mluvčí Natalije Timakovové dopis neobsahoval žádné konkrétní návrhy. "Ve skutečnosti je to odpověď na Medveděvův dopis poslaný Obamovi po jeho nástupu do funkce. Obsahuje zhodnocení situace, ale nejsou v něm žádné konkrétní nabídky ohledně společně provázaných rozhodnutí," popsala Timakovová.

Diskusi rozpoutal ruský list Kommersant

Americký prezident poslal svému ruskému protějšku Dmitriji Medveděvovi dopis, v němž podle ruského deníku Kommersant a také amerického listu The New York Times navrhl obětovat protiraketový štít v Česku a Polsku výměnou za pomoc při řešení íránského jaderného programu. Kommersant se odvolával na nejmenované zdroje.

přečtěte si

Obama žádá Rusko o pomoc s Íránem, obětoval by radar v Brdech

V dopise se údajně praví, že vyřešení íránského problému zcela odstraní důvod k rozmístění protiraketové obrany v Evropě. "Proto pokud Moskva a Washington budou v jednáních s Íránem postupovat jednotně, na protiraketovou obranu bude možné zapomenout," napsal Kommersant. Moskva na nabídku dosud neodpověděla, podotkly oba listy.

Agentura Reuters včera citovala zdroj z Obamovy administrativy, který potvrdil odeslání dopisu a přiblížil, co v něm bylo. "List se dotýkal mnoha témat, včetně protiraketové obrany a jejího vztahu k íránské hrozbě." Zdali navrhoval konkrétní řešení situace, však už neuvedl.

S podobnou citací vysokého představitele americké administrativy dnes přišla také agentura AP. "Návrh spočívá v náznaku, že potřeba rozmístit protiraketový štít se stane zbytečná, pokud se ve spolupráci s Ruskem podaří zažehnat íránskou hrozbu raket s dlouhým doletem," řekl činitel.

Český premiér Mirek Topolánek zareagoval prohlášením, že počká na oficiální vyjádření amerického prezidenta, které by možná mohlo zaznít při Obamově dubnové návštěvě v Praze 4. a 5. dubna.

Vše o americkém radaru v Česku

Postup administrativy Baracka Obamy ohledně budování protiraketového štítu ve střední Evropě stále není jasný. USA se k němu zatím konkrétně nevyjádřily. Šéf Pentagonu Robert Gates nicméně nedávno řekl, že budou potřebovat víc času na rozhodnutí, jak budou dál postupovat. A ministryně zahraničí Hillary Clintonová nevyloučila přezkoumání amerických plánů, pokud se pozitivně změní chování v Íránu. - přečtěte si USA brzdí protiraketový štít, Poláky už požádaly o víc času

Vybudování protiraketového štítu zdůvodňovala předchozí americká administrativa právě potřebou obrany před potenciální jadernou hrozbou z Íránu. Od počátku ale protestuje Kreml, který vnímá budování štítu jako vlastní ohrožení.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Stephen Bannon, vrchní poradce prezidenta Donalda Trumpa
Hlavní stratég Bannon v Bílém domě končí, potvrdila mluvčí spekulace

Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa opouští další člen. Hlavní stratég Bílého domu a někdejší šéf Trumpovy volební kampaně Steve Bannon v pátek skončí ve...  celý článek

Na bostonský pochod odpůrců neonacismu přišly tisíce lidí. (19. srpna 2017)
Pochod konzervativců skončil předčasně, ulice Bostonu naplnili jejich odpůrci

Do bostonských ulic se v sobotu vydaly tisíce odpůrců nacionalistů. Provolávali hesla odsuzující neonacismus a nadřazenost bílé rasy. Hlavní akcí měl být ale...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.