Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA odtajnily cíle svých náletů z dob studené války. Mířily i na nás

  13:56aktualizováno  13:56
Spojené státy odtajnily nejpodrobnější seznam míst v bývalém Sovětském svazu, ve východní Evropě a v Číně, která se v případě jaderného konfliktu měla stát koncem 50. let minulého století terčem bombardování. USA zvažovaly i nasazení jaderných zbraní. Na soupisu je řada měst a objektů v bývalém Československu.

USA odtajnily cíle svých případných náletů z dob studené války. Ve hře byly i jaderné zbraně | foto: Profimedia.cz

Seznam obsahuje celou řadu cílů určených pro „systematickou destrukci“ ve velkých městech „včetně výslovného zaměření na civilní obyvatelstvo“. K úderům měly být použity i jaderné zbraně.

Zkuste si, jaké by to bylo, kdyby atomová bomba vybuchla v Praze

Například 179 cílů se nachází v Moskvě, 145 v tehdejším Leningradu a 91 ve východním Berlíně, píše server New York Times. Cíle jsou identifikovány číselnými kódy které vždy korespondují s konkrétní lokací.

Odtajněné údaje, zpřístupněné veřejnosti v souladu s archivními zákony USA, mají 800 stránek (v angličtině je najdete zde). Mezi místa určená k destrukci bylo zařazeno 1200 měst v tehdejším sovětském bloku od východního Německa až po Čínu. Každé z nich má pořadové číslo podle významu, jedničkou je označena Moskva, dvojkou Leningrad.

Cílem byla i vojenská letiště v Československu

V tehdejším Československu byla hlavním terčem Praha s pořadovým číslem 61 a s 69 cíli určenými ke zničení. Další cíle byly v okolí hlavního města v Berouně, Kladně, Kralupech nad Vltavou, Králově Dvoře, Neratovicích, Psárech, Radotíně, Roztokách, Slaném a Štěchovicích.

Pro potenciální letecký úder byla určena také vojenská letiště v Dobřanech, Holešově, Košicíc, Milovicích, Mimoni, Pardubicích, Piešťanech, Kbelích, Ruzyni, Vodochodech, Přerově, Trenčíně a Žatci.

Fotogalerie

Pro cíle ve východní Evropě měly být použity bomby, které by měly ve srovnání s pumami pro SSSR nižší ničivou sílu, zejména z „politických a psychologických důvodů“, uvádí americký archiv.

Útoky amerického letectva mohly být zasazeny s použitím jaderných pum o síle 1,7 až devět megatun. Americké velení tehdy požadovalo i nálože o síle 60 megatun, které chtělo použít s cílem zastrašení a v případě náhlého sovětského útoku. Nálož o síle jedné megatuny má sedmdesátinásobnou ničivou sílu ve srovnání s bombou svrženou v roce 1945 na japonskou Hirošimu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.