Obě strany se však dosud nedohodly o budoucnosti smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany (ABM).
"Společně vytváříme dějiny, tím, že jsme učinili pokroky," řekl Bush po třech hodinách jednání v Bílém domě.
"Transformujeme naše vztahy z těch založených na nepřátelství a podezírání na vztahy založené na spolupráci a důvěře," doplnil.
Obě země už nejsou jen protivníky
Po dlouhé době soupeření tak oba státy dávají najevo, že již nejsou protivníky. "Velkou hrozbou pro nás i pro Rusy nejsme my sami, nýbrž ti, kdo vyvíjejí zbraně hromadného ničení," prohlásil prezident Bush před třídenním summitem. Ten bude ve středu pokračovat na Bushově ranči v Crawfordu ve státě Texas.
Léta tahanic o zbraně Září 1990 USA: 10 563 hlavic Rusko (resp. SSSR): 10 271 Rozhovory o snížení jaderných zbraní (START I) 1991 - Prezidenti G. W. Bush a Michail Gorbačov podepisují smlouvu START I Status: ratifikována oběma zeměmi Limit hlavic: 6000 START II 1993 - Prezidenti G. W. Bush a Boris Jelcin podepisují dohodu START II Status: ratifikována oběma zeměmi Limit hlavic: 3000-3500 START III 1997 - O plánech na smlouvu diskutují prezidenti Bill Clinton a Boris Jelcin Status: nepodepsána Limit hlavic: 2000-2500 do konce roku 2007 Současný stav (k 31. 7.) USA: 7013 hlavic a předpokládá se, že do konce roku jich bude 6000 Rusko: 5858 |
Jeho slova jen potvrzují to, co začalo letos v červnu při jejich prvním setkání ve slovinské Lublani - že totiž Bush a Putin osobně oceňují jeden druhého a zřejmě v sobě našli rovnocenné partnery.
Tragédie z 11. září pak jejich osobní vztahy ještě utužila - prezident Putin byl prvním zahraničním státníkem, který po útocích vyjádřil Bushovi soustrast i nabídl pomoc.
Rusové nyní poskytují USA výzvědné informace, například o pohybu bin Ládina v Afghánistánu, pomohli zprostředkovat jednání s postsovětskými republikami ve Střední Asii, přislíbili spoluvyzbrojit opoziční Severní alianci, nabídli Američanům svůj vzdušný prostor z humanitárních důvodů a v případě šíření antraxu poskytnou Washingtonu i vakcíny proti sněti.
Oteplení vztahů
Jen stěží někdo na počátku roku, kdy Bush převzal Bílý dům, mohl předpokládat, že se americko-ruské vztahy během několika měsíců tak oteplí.
Tehdy je kalil nejen plán hvězdných válek, nýbrž i vzájemné obviňování ze špionáže, postoj vůči rozšiřování NATO a další záležitosti.
I když nyní společná válka proti terorismu těmto vztahům dominuje, očekává se, že summit přinese plody i v "tradičních" oblastech.
Putin i Bush jsou pragmatici
Experti předpokládají kromě dramatických škrtů v zásobách jaderných zbraních (neboť Rusům chybějí peníze na jejich udržování) i ruský posun v otázce zkoušek v rámci amerického protiraketového štítu.
Přestože smlouva o protiraketové obraně z roku 1972 tyto zkoušky výslovně zakazuje a až dosud byla pro Moskvu základním pilířem jaderné stability, nyní dal Putin najevo, že má v zásobě i pružnější přístup k této dohodě. Podle Bushe je smlouva ABM zastaralým plodem studené války.
Jak Bush, tak Putin jsou pragmatiky a dá se předpokládat, že za případné ruské ústupky Washington něco zaplatí - třeba umořením části ruského dluhu či dalšími injekcemi do likvidace zbraní hromadného ničení v Rusku.
Prezidenti Spojených států a Ruska George Bush a Vladimír Putin během setkání v Bílém domě ve Washingtonu. Na schůzce spojenců v boji proti terorismu jde především o podstatné omezení jaderných arzenálů obou mocností. |