Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA i Rusko zničí část hlavic

  7:46aktualizováno  7:46
Američané i Rusové dramaticky sníží zásoby jaderných zbraní. Tak začal ve Washingtonu první summit prezidentů obou zemí George W. Bushe a Vladimira Putina. Ruský prezident řekl, že je Rusko připraveno snížit svůj arzenál o dvě třetiny. Spojené státy v úterý oznámily, že v příštích deseti letech omezí zásoby nukleárních zbraní přinejmenším o dvě třetiny na 1700 až 2200 hlavic. Jde o největší snížení výzbroje od dob studené války.

Obě strany se však dosud nedohodly o budoucnosti smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany (ABM).

"Společně vytváříme dějiny, tím, že jsme učinili pokroky," řekl Bush po třech hodinách jednání v Bílém domě.

"Transformujeme naše vztahy z těch založených na nepřátelství a podezírání na vztahy založené na spolupráci a důvěře," doplnil.

Obě země už nejsou jen protivníky
Po dlouhé době soupeření tak oba státy dávají najevo, že již nejsou protivníky. "Velkou hrozbou pro nás i pro Rusy nejsme my sami, nýbrž ti, kdo vyvíjejí zbraně hromadného ničení," prohlásil prezident Bush před třídenním summitem. Ten bude ve středu pokračovat na Bushově ranči v Crawfordu ve státě Texas.

Léta tahanic o zbraně
Během studené války se obě tehdejší supervelmoci, Spojené státy a Sovětský svaz, snažily držet druhou v šachu omezením jaderného arzenálu. Jak se vlastně v posledním desetiletí vyvíjely počty strategických či mezikontinentálních nukleárních zbraní obou zemí: 

Září 1990 USA: 10 563 hlavic Rusko (resp. SSSR): 10 271 

Rozhovory o snížení jaderných zbraní (START I) 1991 - Prezidenti G. W. Bush a Michail Gorbačov podepisují smlouvu START I Status: ratifikována oběma zeměmi Limit hlavic: 6000

START II 1993 - Prezidenti G. W. Bush a Boris Jelcin podepisují dohodu START II Status: ratifikována oběma zeměmi Limit hlavic: 3000-3500

START III 1997 - O plánech na smlouvu diskutují prezidenti Bill Clinton a Boris Jelcin Status: nepodepsána Limit hlavic: 2000-2500 do konce roku 2007

Současný stav (k 31. 7.) USA: 7013 hlavic a předpokládá se, že do konce roku jich bude 6000 Rusko: 5858

"Naše osobní kontakty s prezidentem Putinem stvrzují vztahy, které přežijí naše prezidentství," dodal Bush.

Jeho slova jen potvrzují to, co začalo letos v červnu při jejich prvním setkání ve slovinské Lublani - že totiž Bush a Putin osobně oceňují jeden druhého a zřejmě v sobě našli rovnocenné partnery.

Tragédie z 11. září pak jejich osobní vztahy ještě utužila - prezident Putin byl prvním zahraničním státníkem, který po útocích vyjádřil Bushovi soustrast i nabídl pomoc.

Rusové nyní poskytují USA výzvědné informace, například o pohybu bin Ládina v Afghánistánu, pomohli zprostředkovat jednání s postsovětskými republikami ve Střední Asii, přislíbili spoluvyzbrojit opoziční Severní alianci, nabídli Američanům svůj vzdušný prostor z humanitárních důvodů a v případě šíření antraxu poskytnou Washingtonu i vakcíny proti sněti.

Oteplení vztahů
Jen stěží někdo na počátku roku, kdy Bush převzal Bílý dům, mohl předpokládat, že se americko-ruské vztahy během několika měsíců tak oteplí.
Tehdy je kalil nejen plán hvězdných válek, nýbrž i vzájemné obviňování ze špionáže, postoj vůči rozšiřování NATO a další záležitosti.

I když nyní společná válka proti terorismu těmto vztahům dominuje, očekává se, že summit přinese plody i v "tradičních" oblastech.

Putin i Bush jsou pragmatici
Experti předpokládají kromě dramatických škrtů v zásobách jaderných zbraních (neboť Rusům chybějí peníze na jejich udržování) i ruský posun v otázce zkoušek v rámci amerického protiraketového štítu.

Přestože smlouva o protiraketové obraně z roku 1972 tyto zkoušky výslovně zakazuje a až dosud byla pro Moskvu základním pilířem jaderné stability, nyní dal Putin najevo, že má v zásobě i pružnější přístup k této dohodě. Podle Bushe je smlouva ABM zastaralým plodem studené války.

Jak Bush, tak Putin jsou pragmatiky a dá se předpokládat, že za případné ruské ústupky Washington něco zaplatí - třeba umořením části ruského dluhu či dalšími injekcemi do likvidace zbraní hromadného ničení v Rusku. 

Prezidenti Spojených států a Ruska George Bush a Vladimír Putin během setkání v Bílém domě ve Washingtonu. Na schůzce spojenců v boji proti terorismu jde především o podstatné omezení jaderných arzenálů obou mocností.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.