Objekt zvaný 2003VB12 je totiž podle evropských měřítek příliš malý - má v poloměru jen dva tisíce kilometrů, tedy třikrát méně než Země. Evropané stejným argumentem v minulosti zpochybnili, zda mezi skutečné planety patří i Pluto.
Vědci z Palomarské observatoře v Kalifornii si však stojí za svým a svému "objektu" dokonce už dali jméno: Sedna. Tak se podle eskymáckých legend jmenovala bohyně moře, která údajně stvořila všechno tvorstvo Severního ledového oceánu.
Objev Sedny je každopádně zatím největším úspěchem Spitzerova teleskopu, který byl vypuštěn do vesmíru loni v srpnu.
Astronomové z NASA seznámili veřejnost s klimatickými podmínkami, které na Sedně panují: teplota pravděpodobně nikdy nevystoupá nad minus 200 stupňů Celsia.
"Slunce je odtamtud tak malé, že by se úplně skrylo za hlavičkou špendlíku," říká Mike Brown z kalifornské univerzity Caltech.
Zřejmě největší objekt ve změti ledu a skal na okraji soustavy
Vzdálenost Sedny od Slunce je opravdu obrovská - je od něj třikrát dál než Pluto. Doba, za niž nejvzdálenější "planeta" oběhne Slunce, se odhaduje na 10 500 let.
Tým vědců z Kalifornského technického institutu dokonce zaznamenal objekt, který by mohl být měsícem Sedny. Je to nejčervenější těleso ve sluneční soustavě kromě Marsu.
Sedna, stejně jako Pluto, však mezi vědci způsobuje rozpor. V případě Pluto je to především malá velikost. Průměr planety je 2300 kilometrů.
"Pluto zůstalo planetou jenom proto, že je to jediné takové těleso objevené v Americe a Američané nás před pěti lety přehlasovali, když se jednalo o tom, zda je to planeta," řekl ČTK Miloš Tichý z jihočeské observatoře na Kleti.
"Musíme si klást otázku, zda máme doopravdy planet devět, nebo osm, protože Pluto, kdyby bylo objeveno dnes, by asi za planetu považováno nebylo," souhlasí s Tichým ředitel pražské hvězdárny a planetária Marcel Grün.
Za drahou Neptunu v takzvaném Kuiperově pásu jsou podle něj stovky menších těles typu planetek. Tato malá tělesa o velikostech od několika set do několika tisíc kilometrů jsou vlastně reprezentována zatím největším Plutem s měsícem Charonem. Na rozdíl od ostatních menších těles má dráhu nezávislou na Plutu.
"Mohli bychom hovořit o tom, že v tom dosavadním pojetí jde o další planetu sluneční soustavy," připustil Grün. Takových těles o průměru několika tisíc kilometrů se podle předpokladu astronomů pohybuje v Kuiperově pásu čtyři až pět. Můžeme tedy očekávat objevy dalších planet, dodal.
 Spitzerův teleskop byl vypuštěn do vesmíru v srpnu 2003. |
