Kurdové zajali Ramadána v pondělí v jeho rodném severoiráckém Mosulu. Později to potvrdilo americké ministerstvo obrany.
"K jeho dopadení přispěla spolupráce politických stran a obyvatel," sdělil Adel Murad z Vlastenecké unie Kurdistánu, jedné ze dvou nejvýznamnějších stran v severním Iráku, které bojovaly po boku koaličních vojsk proti Saddámovu režimu.
Ramadán byl pravou rukou Saddáma Husajna a působil rovněž ve vlivné Radě revolučního velení.
V roce 1968 se aktivně podílel na převratu, kterým se dostala k moci Saddámova strana Baas. Údajně řídil krvavé potlačení šíitské revolty během první války v Zálivu v roce 1991.
Od roku 1991 zastával funkci iráckého viceprezidenta, v letech 1979 až 1991 byl prvním místopředsedou vlády. Jako vůdce Lidové armády přežil několik pokusů o atentát.
Byl proslulý tím, že pro slova nechodil daleko. Během americké invaze poslal "k čertu" ministra zahraničí Saúdské Arábie, který vyjádřil přesvědčení, že by měl Saddám odstoupit. Ramadán ho nazval "zkrachovancem a patolízalem".
Naposledy veřejně vystoupil na tiskové konferenci 29. března. Poté, co sebevražedný útočník zabil v Nadžafu čtyři americké vojáky, vyzval Iráčany k následování tohoto činu.
Táhá Jásín Ramadán figuruje na dvacátém místě seznamu 55 hledaných Iráčanů. Pentagon mu na kartách vyhradil károvou desítku.
Američané už dopadli nejméně 38 významných prominentů, u několika dalších zatčených zatím neuvedli identitu. - celý seznam zde
