USA daly zelenou prvnímu novému vrtu od dubnové exploze v Mexickém zálivu

Američané udělili první povolení k podmořské těžbě ropy v Mexickém zálivu od výbuchu plošiny Deepwater Horizon. Nový vrt by měl být asi 35 metrů pod hladinou moře v mořském šelfu u pobřeží Louisiany. Koncern BP zatím pokračuje ve svém pokusu omezit únik ropy ze zničeného vrtu nasazením speciálního uzávěru na ventil.

Těžařům se po středeční komplikaci, kdy se jim na několik hodin zasekla pila, kterou podmořští roboti odřezávali poškozenou část potrubí, podařilo práce obnovit. Po odříznutí části trubice chtějí na ventil nasadit uzávěr, jímž by měli většinu ropy odsát do tankeru na hladině. Celá operace má trvat kolem tří dnů, práce začaly v úterý večer (více o poslední operaci na dně zálivu čtěte zde).

Americké úřady mezitím udělily první povolení k těžbě ropy v Mexickém zálivu. Prezident Barack Obama sice minulý týden prodloužil o půl roku zákaz těžby ve velkých hloubkách, zákaz pro těžbu z mělkého moře ale v tichosti nechal vypršet, napsala agentura AP.

Zoufalství v Louisianě

Místo turistů a rybářů zaplavili pobřeží odklízeči ropy

Vrt společnosti Bandon Oil and Gas by měl být asi 50 kilometrů od pobřeží Louisiany, nedaleko hranice s Texasem, což je na druhé straně pobřežních vod Louisiany, než se nacházel vrt poškozený explozí.

Ekologové rozhodnutí americké agentury pro nerostné suroviny Minerals Management Service (MMS) kritizovali. "Jsem tím pobouřený," prohlásil ředitel arizonského Centra pro biologickou rozmanitost Kieran Suckling. "Jak je možné, že je těžba v mělkých vodách najednou bezpečná?" zlobil se.

Pass a Loutre. Oblast v Louisianě, kterou zasáhla ropa z poničeného vrtu (2. června 2010)

Americké ministerstvo vnitra, pod které MMS spadá, ale už v neděli upozornilo, že zákaz udělování nových povolení v těžbě se nyní týká pouze hlubokých vod. Podle směrnice ministerstva se za hlubokomořskou těžbu považují vrty v hloubkách větších než 150 metrů.

Katastrofa

Obří ropnou skvrnu v Mexickém zálivu má na svědomí výbuch na plošině Deepwater Horizon 20. dubna. Při neštěstí zahynulo 11 lidí, plošina zmizela v hlubinách a do moře unikají od té doby dva až tři miliony litrů ropy denně.

Vrt, z něhož nyní unikají až tři miliony litrů ropy denně, je v hloubce 1,5 kilometru pod hladinou moře. Mazlavá surovina z něj začala prýštit 20. dubna po explozi na plošině Deepwater Horizon, která se po dvoudenním požáru potopila.

Ropná skvrna zasáhla východní pobřeží Louisiany a ostrovy při pobřeží Mississippi a Alabamy. V pátek by se podle meteorologů mohla surovina rozlít i po turisty oblíbených plážích na severozápadě Floridy.

Společnost BP i prezident Barack Obama čelí kvůli ekologické katastrofě obrovské kritice Američanů. Těžaři se pokusili unikající ropu zastavit už několika způsoby, ale všechny zkrachovaly.

Ten poslední je zatím nejriskantnější - pokud se nepovede, bude do vod Mexického zálivu unikat až o 20 procent větší množství ropy. A i když se zdaří, nebude to znamenat konec katastrofě, protože umožní pouze odčerpávat větší množství unikající suroviny.

Záběry podmořské webkamery ukazují poslední vývoj u zničeného vrtu na dně Mexického zálivu.

Úplné zastavení může zřejmě zajistit až vyhloubení dvou takzvaných odlehčovacích vrtů. Ty se asi kilometr pod mořským dnem napojí na vadný vrt a těžaři díky nim hlavní vrt zespoda zabetonují. Hloubení ale potrvá nejméně do srpna.

Vyšlo také najevo, že koncern BP nebyl dostatečně připraven na havárii. V rozhovoru pro dnešní vydání listu Financial Times to připustil šéf firmy Tony Hayward.

British Petroleum

Za likvidaci ropné katastrofy utratila 990 milionů dolarů (asi 21 miliard korun), přičemž loni vykázala zisk 13,96 miliardy dolarů (přibližně 294 miliard korun). Podle analytiků Financial Times celková částka na likvidaci znečištění, odškodné a pokuty vystoupá k 20 miliardám dolarů (418 miliardám korun). Katastrofa se také promítla do tržní hodnoty BP, cena jejích akcií se za šest týdnů od katastrofy propadla o více než třetinu. A může se stát, že po odstranění následků katastrofy nebude BP smět nějakou dobu provozovat vrty v USA, případně bude pro společnost obtížné získat povolení pro otevření nového vrtu. To by společnost vážně zasáhlo, protože 40 procent jejích aktivit se odehrává právě ve Spojených státech.

"Je bezpochyby pravda, že jsme neměli nástroje, které bychom měli mít připravené," řekl Hayward. Kritika za to, že společnost nebyla na hlubokomořský únik ropy připravená, je podle něj zcela spravedlivá.

Podle Haywarda byla pravděpodobnost, že těžební plošina vybuchne, asi jedna k milionu. Zdůraznil však, že přesto je třeba toto riziko omezit, aby pravděpodobnost opakování katastrofy bylo nanejvýš jedna k miliardě nebo jedna k bilionu.