Letos dostalo Polsko od Washingtonu na modernizaci vojska třicet milionů dolarů.
Náměstek polského ministra obrany Janusz Zemko sdělil, že Polsko za tyto peníze hodlá nakoupit opancéřovaná terénní vozidla Humvee a nákladní dopravní letadla Hercules, která by byla nasazována v zahraničních misích polské armády.
"O konkrétních dodávkách s Američany ještě jednáme. Věříme, že se nám podaří získat i nějaká bezpilotní průzkumní letadla, která bychom mohli rovněž nasadit v Iráku," řekl Zemko.
Washington nepomáhá jen Polsku
Náměstek ministra obrany odmítl názor, že si Spojené státy chtějí koupit Polsko, aby neodešlo z Iráku. Zemko prohlásil, že Washington pomáhal modernizaci polské armády také v minulých letech. "Tento názor nelze přijmout," uvedl.
Polsko má v současnosti v Iráku na 2500 vojáků a polský důstojník velí i bezpečnostnímu sektoru jižně od Bagdádu. Polská vláda oznámila, že početní stav kontingentu od začátku příštího roku začne omezovat. Prezident Aleksander Kwaśniewski nedávno prohlásil, že by polský kontingent měl působit v Iráku do konce příštího roku.
Vojenská pomoc USA se neomezuje jen na Polsko. V rámci programu obranných investic do zahraničí získává pravidelně materiální pomoc v hodnotě desítek milionů dolarů i Česká republika.
"V současnosti se pomoc Američanů přesouvá do jiných zemí směrem na východ. Loni Česká republika získala od USA v hodnotě 10 milionů dolarů," uvedl mluvčí ministra obrany Andrej Čírtek.
Upozornil, že obranné investice nejsou finančního ale materiálního rázu. "Česká armáda tak získala například rakety SIDEWINDER pro letouny," řekl.
Nová tiskárna, MILES i jazykové kurzy
Díky americkému programu obranných investic v zahraničí má česká armáda k dispozici i laserový simulátor soubojů MILES za více jak 150 milionů korun nebo moderní velkokapacitní tiskárnu v kartografickém pracovišti v Dobrušce za 60 milionů korun.
"V rámci programu platí USA českým vojákům i jazykové kurzy nebo speciální odborné stáže v zahraničí," konstatoval Čírtek.
Program vojenské pomoci v zahraničí směřují USA tradičně ke svým významným spojencům nebo zemím v zájmových oblastech. Na seznamu zemí tak figuruje více než šest desítek států po celém světě včetně Bosny a Hercegoviny, Džibuti, Afghánistánu, Kambodži nebo Tanzánie.
Loni v červenci Spojené státy většině zemí vojenskou pomoc zastavily kvůli tomu, že podpořily vznik Mezinárodního trestního soudu (ICC), ale nevyňaly z jeho působnosti americké občany, kteří tak mohou být touto institucí stíhání.
Výjimku tvořily členské státy NATO a významní spojenci, které americký prezident George Bush z černého seznamu vyškrtl.
