Polský rozhlas v pátek s odvoláním na amerického vyslance ve Varšavě Stephena Mulla přišel se zprávou, že Spojené státy chystají na území Polska rozsáhlé vojenské manévry, do kterých se mají kromě polských jednotek zapojit i další alianční země včetně Česka. Ministerstvo obrany ani generální štáb však oficiálně o žádném cvičení neví.
Do cvičení se údajně měly zapojit prakticky všechny země NATO na východě. Kromě Polska také Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko a rovněž trojlístek pobaltských zemí Litva, Lotyšsko a Estonsko.
Později se však ukázalo, že rozhlasová stanice zřejmě překroutila velvyslancova slova, který měl na mysli do budoucna "možné rozšíření společných leteckých aktivit na polské základně" Lask a zmínil další země.
Na základnu Lask v minulých dnech v reakci na situaci na Ukrajině skutečně dorazilo 12 amerických stíhacích letounů F-16. Od čtvrtka odsud američtí a polští piloti startují k cvičným misím.
České ministerstvo obrany zatím oficiálně o zapojení českých vojáků nemá informace. "V tuto chvíli nemáme žádné požadavky na zapojení českých vojáků do cvičení takového druhu," uvedla Jana Růžičková z generálního štábu.
Z Polska se v těchto dnech naopak vrátilo ze cvičení 20 výsadkářů a nejbližší plánované manévry na polském území má v červnu protiletadlová jednotka ze Strakonic, kterou na polygonu Ustka u Baltu čekají ostré bojové střelby z raketových komplexů 2K12 KUB.
Američané uklidňují spojence
Ačkoliv americký prezident Barack Obama odmítl, že by Spojené státy mohly vojensky zasáhnout na Ukrajině, snaží se kvůli situaci ohledně odtržení Krymu uklidnit spojence z NATO, kteří s Ukrajinou nebo Ruskem bezprostředně sousedí.
Společné manévry s polským letectvem jsou jedním z takových kroků. "To, co děláme, je uklidněním spojenců, že jsme tu pro ně. Pro nás je to pravá chvíle ukázat, že za nimi stojíme," uvedl mluvčí Pentagonu Steve Warren. "Vzájemný trénink je důležitý pro budoucí operace v rámci NATO," konstatoval velitel 555. stíhací letky John Peterson, který s piloty přiletěl do Polska z italské základny Aviano. S polskými stíhači Američané nacvičují celé spektrum vzdušných operací.
Na ruské obsazování ukrajinského Krymu už reagovali Američané také vysláním dalších šesti stíhaček F-15 do Pobaltí. Litva, Lotyšsko a Estonsko totiž nemají vlastní stíhací letectva a tak se v ochraně jejich vzdušného prostoru střídají země Aliance. Ta také od poloviny března vysílá k ukrajinskému území speciální průzkumné letouny včasné výstrahy AWACS, které sbírají informace a monitorují celou oblast.
S pomocí se zajištění ochrany Pobaltí a Polska přispěchala také Francie. Paříž nabídla vyslání čtyř bojových letounů, které by měly monitorovat vzdušný prostor nad pobaltskými zeměmi.
Polsko urychlí protiraketovou obranu
Polsko se v souvislosti s událostmi na Ukrajině rozhodlo urychlit tendr na vybudování vlastního systému protiraketové obrany. "Polsko by mělo vybrat nejlepší nabídku pro svou protiraketovou obranu v příštích týdnech," uvedl mluvčí polského ministerstva obrany Jacek Sonta.
Polsko by v ideálním případě mělo definitivní kontrakt s jedním ze čtyř současných uchazečů podepsat do konce letošního roku. Ačkoliv jeden ze zájemců o vybudování systému protiraketové obrany v Polsku, americká firma MEADS, uvedla, že se zakázka pohybuje kolem hodnoty pěti miliard dolarů, podle expertů se celkové náklady vyšplhají na 13 miliard dolarů.
Systém by měl být přitom zkompletován a uveden do provozu až v roce 2022. Polská vláda již schválila zákon zajišťující dostatek prostředků na realizaci nákupu systému protiraketové obrany.
Kromě toho na polském území ještě vyroste americká základna se střelami k ničení balistických raket, která bude s další základnou v Rumunsku a radarem v Turecku patřit do architektury protiraketové obrany NATO.
Britové půjdou přímo na Ukrajinu
Demonstrací síly by podle expertů mělo být velké a předem plánované cvičení "Rapid Trident", které Spojené státy chystají na červenec přímo na Ukrajině. A to i přes současnou situaci.
Do manévrů v okolí Lvova, zaměřených na mírové operace, by se kromě amerických a ukrajinských sil mělo zapojit na 1 300 britských vojáků a další stovky vojáků z Arménie, Ázerbajdžánu, Bulharska, Kanady, Gruzie, Moldavska, Německa, Polska a Rumunska.
Přímou reakcí Pentagonu na ruské akce na Krymu je zrušení společného rusko-amerického cvičení "Atlas Vision", které mělo v červenci probíhat v Čeljabinsku na severovýchodě Ruska.
