Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA chystají doktrínu prvního úderu

  0:08aktualizováno  0:08
Americká administrativa jako odpověď na boj s terorismem zvažuje zcela novou strategickou koncepci, která by umožnila Spojeným státům udeřit jako první proti teroristům a nepřátelským zemím vlastnícím zbraně hromadného ničení. Doktrína nevylučuje ani první úder jadernými zbraněmi, i když se o nich uvažuje až na posledním místě.

Tato nová vojenská doktrína, jak o ní v pondělí s odvoláním na vysoké vládní činitele informoval list Washington Post, by tak znamenala posun od politiky zadržování a odstrašování silou, jak ji USA praktikovaly po celou dobu studené války, k preventivním úderům a obranným intervencím.

Podle deníku by se nově diskutovaná doktrína měla stát součástí strategie národní bezpečnosti USA už na podzim. Prezident George Bush se dotkl nové doktríny už ve svém lednovém Poselství o stavu Unie, když označil Irák, Írán a Severní Koreu za "osu zla" a varoval tyto země, že jim nedovolí ohrozit USA zbraněmi hromadného ničení. Konkrétně se o ní zmínil i 1. června na vojenské akademii ve West Pointu, kde mluvil o vynucených preventivních úderech.

Vládní činitelé formulující novou doktrínu uvedli, že USA jsou po 11. září nuceny se posunout od politiky odstrašování, protože existuje reálná hrozba ze strany teroristických skupin a států, které je podporují. "Podstata nepřítele se změnila, změnila se i povaha hrozby, tudíž se mění i odpověď," uvedl nejmenovaný představitel.

Nová doktrína vycházející z preventivních úderů znamená radikální posun od dosavadní koncepce odstrašování uplatňované USA po půlstoletí. Tato koncepce vycházela z názoru, že protivník nenapadne USA, protože po jeho útoku by následoval zaručený, masivní odvetný protiúder.

Úvahy o nové doktríně vyvolávají intenzivní debatu mezi vojenskými stratégy, zda jsou preventivní údery proti teroristickým sítím a nevyzpytatelným zemím, které vlastní zbraně hromadného ničení, vůbec proveditelné a únosné.

Minulý čtvrtek americký ministr obrany Donald Rumsfeld prohlásil před aliančními spojenci v Bruselu, že NATO by nemělo otálet s akcemi proti teroristům či nevyzpytatelným státům, které mají zbraně hromadného ničení, a čekat až na "absolutní důkazy".

Generální tajemník aliance George Robertson v odpovědi na Rumsfeldovy poznámky jen konstatoval, že NATO zůstává obrannou organizací. Někteří analytici tvrdí, že preventivní úder nese s sebou riziko, že se krize rychle rozšíří a může vyústit v nebezpečí, že dříve či později jeden z protivníků využije jadernou zbraň.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Egyptská letoviska po útocích znovu ožívají, říká šéf turistické asociace

Z egyptských letovisek se po teroristických útocích v posledních letech stala města duchů. Země následně přijala zvýšená bezpečnostní opatření a letos se do...  celý článek

Lídr SPÖ Christian Kern během předvolební kampaně.
Sociální demokraté poskočili v rakouských volbách na druhé místo

Sociální demokraté kancléře Christiana Kerna skončili v nedělních předčasných parlamentních volbách v Rakousku na druhém a nikoliv až na třetím, jak se zdálo z...  celý článek

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Irácké jednotky obsadily ropný Kirkúk, Kurdové se stáhli bez boje

Irácké jednotky obsadily město Kirkúk na severu země, které bylo v držení kurdských milicí. S odkazem na prohlášení armády o tom informovala stanice...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.