Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA chtějí raketovou základnu v Česku

  1:00aktualizováno  12:03
Do několika týdnů by mělo být jasné, zda na českém území vznikne americká raketová základna. Jednání spějí ke konci a Američané čekají do konce září jasnou odpověď – buď ano, nebo ne. Otázka však vyvolává na politické scéně i ve veřejnosti rozporuplné názory.
USA chce ve střední Evropě základnu s raketami země-vzduch. Ilustrační foto.

USA chce ve střední Evropě základnu s raketami země-vzduch. Ilustrační foto. | foto: Reuters

Vše přichází v době, kdy není jasné, jaká vláda vlastně bude u moci.

Američané, kteří touží po takzvaném protiraketovém štítu, chtějí mít ve střední Evropě základnu s obrannými střelami země-vzduch. Ty dokážou včas zlikvidovat rakety potenciálního nepřítele.

V Česku jsou přitom místa, kde by základna mohla poměrně snadno vzniknout. Například v Dobříši a Rapoticích u Velké Bíteše, kde byly před rokem 1989 raketové základny Varšavské smlouvy.

Možný budoucí premiér Mirek Topolánek je pro umístění základny v Česku. "Osobně říkám americké základně ano, protože by to bylo posílení našeho spojenectví v rámci NATO. A navíc je to důležitá věc z bezpečnostního hlediska. Ale v době vyjednávání o novém kabinetu nemůže k tomu probíhat adekvátní diskuse," vysvětlil MF DNES.

Paroubek chce referendum
Nynější předseda vlády Jiří Paroubek je zdrženlivější. "Základny jsou silný zásah do psychiky země, do její vnitřní celistvosti," říká. Upozorňuje, že jejich přítomnost by byla ekonomicky přínosná. Přinesly by možná až tisíce nových pracovních míst.

"Ale nelze podceňovat takovou věc, jako je psychika národa. Proto není od věci otázka, zda v případě politické shody neuvažovat o referendu," tvrdí Paroubek. "Pokud bychom někdy došli k tomu, že ano, pak by to ano muselo být velmi silně většinové," dodává premiér.

Kvůli napjaté situaci byl už před volbami posunut příjezd amerického expertního týmu, který měl o základně jednat. Po volbách se tak stalo znovu. "Požádali jsme Američany, aby ještě počkali," říká politik, který je se situací dobře obeznámen.

"Odborná zpráva o protiraketovém štítu byla nedávno dokončena. Teď si vyměňujeme názory. Diskuse by měla vyústit v rozhodnutí, ve kterých zemích se systémy protiraketového deštníku rozmístí," řekl český velvyslanec při NATO Štefan Füle.

Američané ještě žádost o zřízení základny v Česku oficiálně nepodali. Udělali by to, až pokud by měli jistou odpověď ano.

Podle zjištění MF DNES jsou však názory politických stran (o pobytu cizích vojáků a základen na našem území totiž rozhoduje parlament) ohledně možné americké základny rozdílné. ODS je spíše pro. Část lidovců a ČSSD říká ano, ale druhá část ne. Členové Strany zelených jsou spíše proti. Komunisté to jednoznačně odmítají a podle důvěryhodných zdrojů je proti i prezident Václav Klaus.

Prezident se zatím nevyjádří
"Prezident se teď nemá k čemu vyjádřit. Nevíme, zda podobné zařízení u nás vůbec bude, ani jaké by bylo. Až pak by mohl zaujmout stanovisko," říká pro MF DNES k americké raketové základně Petr Hájek, ředitel tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Technické zkoumání, zda základna v Česku, Polsku či Maďarsku vůbec může být, spěje ke konci a USA chtějí znát do konce září politické rozhodnutí. Na podzim má o tom totiž jednat americký Kongres a výstavba či úprava vhodných objektů by měla začít už příští rok.

Američané v případě základen protiraketové obrany argumentují tím, že jsou to opatření namířená proti nevyzpytatelným a nepřátelským státům, jako je Írán či Severní Korea. Odpůrci však tvrdí, že Česko by se pak mohlo stát naopak místem první odvety či prvního úderu v případě konfliktu, v němž by podobné střely byly použity.

Velvyslanec při NATO Štefan Füle ale připomíná, že "deštník" je určen k ochraně velkých měst a jejich obyvatel, nikoliv vojenských základen. Podobný názor má také bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý: "Protiraketový štít významně posílí bezpečnost kontinentu, a tedy i Česka. Itálie, Řecko či Turecko jsou v blízkosti fundamentalistických režimů, trpí tím a svým způsobem nás i chrání. Je tedy naší povinností se na ochraně Evropy podílet přímou účastí v tomto projektu."

Šedivý také předpokládá, že Češi by proti americkým základnám až na výjimky neprotestovali, že by pochopili, že se jedná především o výrazný prvek bezpečnosti. "Protiraketový štít by mohl být v Evropě do deseti let. S konkrétními kroky je nutné začít už dnes," připomíná pak Jiří Šedivý.

Podobně hovoří i Karel Urbánek z katedry protivzdušné obrany brněnské univerzity. "Poloha České republiky je při ochraně kontinentu velmi významná. Deštník je nutné začít stavět s šesti až sedmiletým předstihem před reálnou raketovou hrozbou možného útočníka," tvrdí Urbánek.

Odpověď do září
Jenže zatímco odborníci a vojáci argumentují bezpečností, politici berou v potaz názory veřejnosti i s ohledem na to, že část Čechů je poznamenána silným antiamerikanismem, který se ještě vystupňoval po neúspěších války v Iráku.

Podle informací MF DNES Američané očekávají českou odpověď do konce letošního září. Mezitím se musí vyjasnit, co má vlastně na našem území v tomto případě být.

Zda pouze nějaké velící stanoviště, technika NATO obsluhovaná českými vojáky (s čímž by politické strany kromě KSČM problém neměly), nebo přímo protiraketová základna americké armády. Pak by mohlo přijít na řadu například i referendum.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V sobotu ráno zemřel chodec po srážce s automobilem v centru Prahy (17....
Praha 1 nabízí k pronájmu známou nemocnici, mají zájem i velcí investoři

Nemocnice Na Františku, která leží na luxusních pozemcích nedaleko Pařížské ulice v Praze, hledá nového investora. Provozovatel nemocnice, městská část Praha...  celý článek

Soud vynesl rozsudek v případu vraždy jednoho z bossů tuzemského podsvětí...
Vražda šéfa podsvětí Běly zůstává bez trestu, proti obžalovaným chybí důkazy

Vražda jednoho z šéfů tuzemského podsvětí Antonína Běly z roku 1996 zatím nebude potrestána. Krajský soud v Praze v úterý zprostil obžaloby Pavla Šrytra a Jána...  celý článek

Růžový tank připravují na převoz zpátky do Prahy
VIDEO: Růžový tank chystají na odvoz z Brna zpátky do muzea

Růžový tank, jeden z symbolů české společnosti 90. let minulého století, v noci na středu opustí Brno. Přípravy na jeho odvoz už jsou v plném proudu. Kdo se s...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.