Rusko přitom zmrazení těchto jednání označilo jako podmínku pro rozhovory mezi Washingtonem a Moskvou o evropských prvcích americké protiraketové obrany.
"Z jednání mimo jiné vyplývá, že ruská podmínka - zastavení jednání s ČR a Polskem - je pro Spojené státy zcela nepřijatelná," řekl Povejšil.
Dnešní diskuse v NATO podle něj také nijak nenaznačila, že se chystají změny ohledně výstavby základen v obou středoevropských zemích. Třeba spekulace, že se jejich výstavba zpozdí. Američané prý nenaznačili ani to, že by se kvůli možným rozpočtovým škrtům ze strany Kongresu uvažovalo pouze o výstavbě radaru.
Radar má být součástí plánovaného amerického protiraketového štítu, který má tvořit také základna s desítkou raket v Polsku.
Další kolo vyjednávání o smlouvách, které by umožnily činnost amerického radaru na českém území, je v plánu na přelomu října a listopadu. Nejprve by se měly konat rozhovory o bilaterální smlouvě SOFA. Poté má následovat schůzka ke druhé propojené dohodě, kterou sjednávají diplomaté obou zemí.
Obě dohody budou podléhat ratifikaci v parlamentu a podpisu hlavy státu.
Pokud Česká republika a Polsko budou s vytvořením protiraketového štítu souhlasit, Spojené státy zaplatí jeho vybudování. Smlouvy by se v parlamentu mohly objevit na začátku příštího roku.
Česká vláda s Američany jedná o právním postavení radaru v Česku, i když veřejné mínění a opozice tomu nejsou nakloněny. Záměr vyvolává také negativní reakce v Moskvě.
Podle zářijového průzkumu STEM stále převažují odpůrci výstavby amerického radaru, kterých bylo 49 procent. Podíl odpůrců dosud přesahoval v průzkumech padesátiprocentní hranici - například podle CVVM byly v červnu proti radaru téměř dvě třetiny lidí.
Srpnový americký výzkum od Opinion Research Corporation (ORC) uváděl 51 procent.
Zářijový průzkum STEM ukázal, že příznivců umístění radaru v Česku je 22 procent. Téměř třetina dotazovaných pak uvedla, že nemá dost informací.
