"USA využily informací zpravodajských služeb o údajném ukrytu představitelů iráckého režimu. To, že se je rozhodly jediným úderem zlikvidovat, je jasným důkazem toho, že odzbrojení Iráku berou naprosto vážně," konstatoval politolog Zdeněk Kříž z Vojenské akademie v Brně.
Podobný názor zastává i expert na bezpečnostní politiku Libor Frank z Ústavu strategických studií Vojenské akademie v Brně. "Není jisté, zda byl útok začátkem samotného konfliktu, nebo jen bleskovým pokusem se mu vyhnout," řekl.
Útok lze však považovat za předzvěst rozsáhlé vojenské operace, jejímž cílem není pouze odzbrojení Iráku, ale především odstranění osoby a režimu Saddáma Husajna. Podle Franka bude klíčové, jak se k událostem v průběhu dne postaví mezinárodní společenství a především Rada bezpečnosti OSN.
"Načasování vycházelo z momentální příležitosti, která se už nemusí opakovat," tvrdí politolog Radek Khol z Ústavu mezinárodních vztahů. Jak dodává, zároveň byl ranní útok jasným zahájením kofliktu po uplynutí ultimáta, které americký prezident George Bush iráckému režimu dal.
"Útok byl důležitým signálem pro několik stran. Jednak pro irácké obyvatelstvo a iráckého vůdce Husajna, tak i pro vnitřní opozici v Iráku, která tak dostala časovou možnost režim diktátora Husajna zničit zevnitř," uvedl Khol.
Postoje mezinárodního společenství ani Severoatlantické aliance podle něj nebudou mít výraznější vliv na rozhodování Spojených států, které situaci srží pevně ve svých rukou. "Slovo OSN i NATO bude postupně růst až po této akutní vojenské kampani," řekl.
"Razantní řešení je logickým vyústěním situace z rady bezpečnosti, v níž sehrálo velkou roli především Rusko," uvedl politolog Alexander Duleba ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku. "Takový vývoj a nározové rozdělení světa totiž přesně zapadá do ruské zahraniční politiky, kdy se po vyostření Rusko jistě bude snažit uspět se svými diplomatickými vztahy."
